K o p ř i v n i c e (dam) - Stále více škol se snaží umožnit integraci handicapovaných jedinců do řad svých žáků a studentů. Výjimkou není ani kopřivnická vyšší odborná škola, střední průmyslová škola, obchodní akademie a střední odborné učiliště. Jen v tomto školním roce místní školský gigant navštěvuje pět studentů s různými tělesnými či smyslovými postiženími, která vyžadují studium dle individuálního studijního plánu a za posledních deset let školu absolvovalo dalších sedm handicapovaných lidí. „Ctíme filozofii, která říká, že vzdělání má být poskytnuto všem podle míry jejich schopností i síly motivace. A jestliže má student předpoklady pro zvládnutí středoškolského učiva a má ’pouze’ ten fyzický handicap, mělo by být snahou školy, aby se danými obtížemi, které jí to přináší, vyrovnala a studium takovým lidem umožnila,“ říká Stanislava Podžorná, která jako školní psycholožka společně se dvěma výchovnými poradci a dvojicí školních preventistů pomáhá bourat bariéry, které by postiženým na zdejší střední škole bránily ve studiu.
Snaha vyjít postiženým studentům vstříc je patrná například na budově obchodní akademie a na domově mládeže pod Červeným kamenem. Tyto objekty jsou bezbariérové a umožňují studovat i vozíčkářům. Důležitější než stavební dispozice budov je ovšem pro postižené studenty přístup k samotnému jejich studiu. „Vycházíme z podrobných doporučení odborníků na daný handicap, na jejichž základě pak ve spolupráci s třídním učitelem sestavujeme individuální studijní plán,“ uvedla Podžorná. Podle jejích slov je rozhodující především individuální přístup ke každému postiženému studentovi, protože jejich potřeby se totiž mnohdy velmi výrazně liší. Zatímco jednomu může stačit zvláštní systém uvolňování z výuky nebo možnost čas od času si odpočinout, další potřebuje po svém boku asistenta a jiní studují školu spíše formou individuálních konzultací u pedagogů než pravidelným docházením do třídy. „Je celá řada specifik, o kterých prostřednictvím poradenského centra informujeme i naše vyučující. Když například vyučují ve třídě se sluchově postiženým studentem, měli by výrazněji artikulovat, pomoci může i to, když má kantorka nalíčené rty, naopak mírnou nevýhodou by mohl být pedagog s plnovousem. I takové drobnosti mohou hrát roli,“ vysvětluje Podžorná.
Práce navíc je podle Podžorné pro školu vyvážena určitou prestiží. „Je příjemné, když jsme schopni žákům vyjít vstříc. Navíc máme opakovanou zkušenost, že studenti s handicapem bývají velmi motivováni ke studiu, jsou velmi zodpovědnými žáky a spolupráce s nimi je svým způsobem radostná,“ tvrdí Stanislava Podžorná. Právě to je prý pro školu daleko větší motivací než navýšený normativ na postiženého žáka, který kryje individuální konzultace navíc, kopírování studijních materiálů a další, na první pohled neviditelné náklady.
Faktem zůstává, že postižených studentů na zdejší střední škole přibývá. Podle školní psycholožky je to dílem toho, že škola svou nabídku studia handicapovaných prezentuje, ale taky tím, že stále více probíhá faktická integrace postižených do společnosti. Zájem o studium právě na zdejší škole je prý dán také jejím zaměřením. „Handicapovaní jsou mnohdy nastaveni spíš praktičtěji a raději volí odbornou školu než gymnázium s ohledem na to, že již po jejím absolutoriu mohou najít adekvátní pracovní uplatnění,“ uzavřela Stanislava Podžorná.
