Sluneční elektrárny by podle doporučení měly vzniknout na střechách škol, sportovišť, ale třeba i na kulturním domě nebo domově s pečovatelskou službou. Celkem energetický akční plán navrhuje do šesti let vybudovat 14 fotovoltaických elektráren o souhrnném výkonu přesahujícím 1 235 kWp. To by vyžadovalo investici přesahující odhadem 38,6 milionu korun. Všechny instalované elektrárny by pak mohly společně pro město ročně vyrobit až 1 170 MWh elektrické energie.

„Jde jistě o ambiciózní plán, ale podle možností rozpočtu se jím chceme řídit. Energetika je a bude velkým tématem. Čekáme, jak se vyvinou pravidla ohledně komunitní energetiky, ale chceme naskočit na tu správnou vlnu a být jedni z prvních, kdo budou energii slunce v uspokojování energetických potřeb města výrazněji využívat,“ uvedl Adam Hanus, starosta Kopřivnice. Podle jeho slov budou energetické projekty součástí širšího plánu městských investic do roku 2030. Konkrétní fotovoltaické elektrárny a pořadí realizace pak bude radnice vybírat s ohledem na jejich ekonomickou přínosnost a technickou náročnost jejich budování.

První vlaštovkou má být instalace fotovoltaických panelů na střeše radniční budovy. Pro tuto elektrárnu už jsou připravovány potřebné podklady. Město už má k dispozici návrh rozmístění panelů a aktuálně řeší ještě statiku střechy.

„Specializovaná firma v tomto týdnu odebrala vzorky a posoudí, co je reálně možné na střechu umístit. Pokud výsledky budou dobré, mohli bychom mít během dvou až tří měsíců projekt a následně začneme s hledáním dodavatele,“ říká Adam Ondrašík. Na střechu desetipodlažní budovy radnice mají být v první fázi rozmístěny panely o výkonu 70 kWp.

„Jelikož střecha je poměrně členitá, neumožní osazení většího výkonu. Další panely by ale teoreticky bylo možné umístit na přístavbu v zadní části objektu, kde dnes sídlí městská policie, případně i na vertikální stěny budovy, to by mohl být výkon elektrárny až 200 kWp,“ doplnil Adam Ondrašík s tím, že aktuálně bude zřejmě nemožné získat povolení ČEZu k připojení elektrárny do sítě. Radnice nepočítá ani s budováním bateriového úložiště, které se jeví nerentabilní, a proto bude veškerá vyrobená energie určena k přímé spotřebě a snížení účtů za elektřinu. Fotovoltaická elektrárna by výhledově měla pokrýt asi pětinu spotřeby elektřiny v objektu.

Další navrhované fotovoltaické elektrárny na objektech města budou velmi různorodé. Například na Mateřské škole Jeřabinka by mohla být elektrárna s maximálním výkonem 18 kWp a její vybudování by město mělo stát přibližně 760 tisíc. Naopak na střechách ZŠ 17. listopadu by mohly být instalovány panely o výkonu až 230 kWp, což by si ovšem vyžádalo víc jak šestimilionovou investici. Poměr pořizovací ceny a budoucího výkonu elektrárny se navíc u jednotlivých objektů liší podle technické náročnosti instalace.

Kopřivnice chce začít se stavbou slunečních elektráren, přestože pravidla pro fungování komunitní energetiky jsou zatím v plenkách. „Až se připravovaný systém rozjede, umožní nám například vyrobenou energii spotřebovávat v jiných městských objektech nebo nabízet námi vyprodukovanou energii dalším zapojeným subjektům. Proto, abychom mohli do systému komunitní energetiky naskočit ve chvíli, kdy začne fungovat, musíme už mít instalovány panely, které budou energii vyrábět,“ doplnil Adam Ondrašík.

Kromě problematiky fotovoltaických elektráren Místní energetická koncepce nabízí i další doporučení především v oblasti úspor. Víc jak stoosmdesátistránkový dokument se navíc nevěnuje pouze energetickým potřebám města, jeho objektů a organizací, ale řeší energetiku i z pohledu kopřivnických domácností nebo podniků, které ve městě působí a jejichž chování bude mít na energetickou budoucnost daleko větší vliv než radnice.