K o p ř i v n i c e (ili) - Stravování seniorů je v Kopřivnici věnována zvláštní pozornost. Mohou se jednak stravovat jako běžní pracující v restauracích, kde se cenová relace pohybuje od 55 korun výše, nebo mohou využít služeb Střediska sociálních služeb na ulici České, případně využít nabídky bufetu v tzv. včelínku.
Poslední alternativa na ulici Záhumenní 1151 nabízela původně stravování pro tatrovácké důchodce ještě v době, kdy jim mateřský podnik cenu stravenek dotoval. Po ukončení dotace v poskytování stravovacích služeb pro seniory manželé Skurkovi pokračovali. Pokud si zájemce, a to nejen z řad seniorů, zajistí předplatné na celý týden, oběd i s polívkou vyjde na čtyřicet korun. Jednodenní odběr je pak o pět korun dražší. Diety Skurkovi nevaří, ale v případě, že je v nabídce těžší jídlo nebo jídlo minutkového typu, tak je dána možnost výběru. „Zhruba polovina seniorů oběd odebírá do jídlonosičů, ostatní oběd řeší jako společenskou akci a klidně se i hodinku zdrží,“ uvedla Iveta Skurková. Strávníci jsou ve včelínku spokojeni s kvalitou jídla, cenou i prostředím, výtky zazněly pouze na údržbu přístupového schodiště. „Schodiště před úřadem je každý den vzorně uklizeno a posypáno a pár metrů bokem už nikoho nezajímá,“ posteskl si jeden z dotázaných.
Za oběd, který si strávník osobně odebere ve Středisku sociálních služeb, zaplatí čtyřicet korun. V případě, že je jídlo distribuováno klientovi domů, zaplatí strávník navíc za manipulaci a rozvoz od 14 do 16 korun, podle místa lokality. „Množství jídel, které odebíráme ze Základní školy 17. listopadu, se pohybuje v rozmezí od 160 do 190, z toho zhruba osmdesát je klientům distribuováno domů,“ uvedl ředitel SSS Jaromír Navrátil. „V zimě rozvoz trvá zhruba půldruhé hodiny a po celou dobu musíme garantovat teplotu jídla 64 °C u koncového spotřebitele, stejně jako čistotu jídlonosičů,“ objasnil náročnost plnění hygienických norem ředitel Navrátil.
Za tím účelem vedení Střediska sociálních služeb nedávno navštívilo obdobné zařízení v Havířově, kde se denně rozváží 400 jídel. Město na vlastní náklady zakoupilo termonosiče a občanům je pronajímá za dvoukorunový poplatek na den. Termonosiče jsou navíc čipovány a přes čtečku se údaje o odebraných jídlech stahují do počítače, čímž odpadá množství papírové práce.
„Rád bych se obrátil na vedení města, zdali by podobný krok se zakoupením termonosičů nepodnikli i pro naše seniory,“ nechal se slyšet Jaromír Navrátil. Jeho zájem je opodstatněný, protože jako distributor je odpovědný za kvalitu stravy i za dodržení teplotních norem, což je u smaltovaných, hliníkových nebo umělohmotných jídlonosičů prakticky v zimním období nemožné.
