Š t r a m b e r k (ili) - Jako prvnímu českému potravinářskému výrobku se doslalo štramberským uším v rámci Evropské unie zeměpisného označení země původu. Název štramberské uši tak mohou nyní užívat výrobci kornoutových perníků pouze ze Štramberka.



„V roce 2002 byla podána žádost a 24. prosince 2006 vypršela půlroční lhůta na vznášení námitek,“ uvedla starostka Štramberka Věra Michnová, která přiznává, že informace přišla pouze neoficiální cestou od europoslance Jana Březiny. „O evropské ochranné označení štramberských uší se hlavně zasadil minulý starosta Jan Socha a my teď pouze sbíráme smetánku,“ neupřela Michnová zásluhy svému předchůdci. Z ochranné známky má největší radost zájmové Sdružení pekařů štramberských uší, jehož je město jedním z devíti členů. Sláva štramberských uší stojí sice na poněkud morbidním základě legendy vztahující se k obléhání Tatarů v roce 1241, ale jejich specifická chuť a věhlas si vydobyly zaslouženou pozornost veřejnosti i Evropy.



Na podobné označení čekají v Bruselu na tři desítky českých pochutin jako například karlovarské oplatky, hořické trubičky nebo olomoucké tvarůžky. Posledně jmenované narážejí na problém, že ač mají označení olomoucké, ve skutečnosti se vyrábějí v Lošticích.