Taková částka je pro městskou kasu příliš vysoká, ale tamní radnice přesto hledá možnosti, jak získat lokalitu do veřejného vlastnictví. O pomoc požádala Moravskoslezský kraj a snaží se pro svůj záměr získat také podporu odborných institucí.

Arboretum leží v prostoru někdejšího vápencového lomu známého jako „Dolní kamenárka“. V polovině devadesátých let jej získal biolog Petr Pavlík a postupně zde vybudoval botanickou zahradu a arboretum. Areál je ale už několik let veřejnosti uzavřený a nyní jej dcera původního majitele nabízí prostřednictvím realitní kanceláře. Štramberk přitom aktuálně nemá žádnou možnost prodeji třetí straně zabránit. Předkupní právo města zmiňované ve smlouvě o prodeji pozemků arboreta nemůže být uplatněno. Radnice totiž před lety nepodala návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí a po pozdějším převodu areálu na Pavlíkovu dceru Terezu přestalo být podle současného starosty Davida Plandora vůči nové majitelce vymahatelné.

Poté, co byla nabídka realitní kanceláře zveřejněna, se štramberští zastupitelé sešli na pracovní schůzce, kde diskutovali o možnostech, jak areál zachovat pro veřejnost.

Město následně oslovilo Moravskoslezský kraj. Na konci srpna pak Plandor jednal s náměstkem hejtmana Michalem Kokoškou. Výsledek zatím není jednoznačný. Kraj podle starosty peníze k dispozici má, jsou však určeny na jiné schválené projekty a s nákupem arboreta ve svých plánech nepočítá. „Vedení kraje nicméně přislíbilo, že se možností zapojení bude znovu zabývat. Proto nyní shromažďujeme stanoviska odborných institucí, která mají ukázat, že arboretum má význam přesahující hranice města,“ říká Plandor.

Jedním z nejsilnějších partnerů by mohla být Ostravská univerzita. Podle Plandora má její Přírodovědecká fakulta zájem využívat areál například jako detašované pracoviště pro výzkum a práci studentů. Podporu radnice hledá také u Českého svazu ochránců přírody a dalších organizací. „Aktuálně potřebujeme co největší podporu odborné veřejnosti, ať už ze strany univerzit, ochranářských spolků nebo nadací,“ uvedl David Plandor.

Štramberk zároveň začal utvářet představu, jak by arboretum v případě získání do veřejných rukou mohlo fungovat. Nemělo by jít pouze o botanickou zahradu v dosavadní podobě. Areál by mohl sloužit výzkumu a výuce, současně ale také veřejnosti a kulturně-vzdělávacím aktivitám. Za určitých podmínek by jej mohli využívat například i horolezci. Do přípravy této vize se zapojil také městský architekt.

Starosta Štramberka nevyloučil finanční zapojení města, nákup za aktuálně požadovanou cenu nepovažuje za reálný. O případné konkrétní částce by navíc muselo rozhodnout zastupitelstvo. Prioritou proto podle Plandora zůstává dohoda s krajem, případně hledání modelu společného vlastnictví.

Město zatím jednalo pouze s realitní kanceláří, která prodej zajišťuje. S majitelkou areálu radnice podle starosty v přímém kontaktu není. Realitní makléř už v červenci uvedl, že o neobvyklou nemovitost projevilo zájem více potenciálních kupců, ale starosta Plandor se toho, že by mohla šance arboretum získat rychle zmizet, příliš neobává. Smysluplnému komerčnímu využití, například k rozsáhlejší výstavbě, brání nejen platný územní plán, který takové využití lokality neumožňuje, ale potenciálně také řada opatření na ochranu přírodního bohatství.