Kopřivnice (dam) - V době, kdy byla stavba rozhledny připravována, hrozilo, že se věž, stojící na kopci dělícím obě města, stane zdrojem napětí mezi Kopřivnicí a Štramberkem. Samotnou stavbu věže napůl financovala dvojice konkurenčních telekomunikačních společností, přístupovou cestu na Bílou horu, bez které by stavba nebyla možná, zaplatila Kopřivnice a Štramberk do podniku vložil pozemky, na kterých rozhledna už dvě dekády stojí.
Tehdejší starosta Štramberka Jan Socha se o věži, za jejíž stavbu sám bojoval, vyjádřil jako o věci, která mohla obě města spíš rozdělit. „Je paradoxní, že zatímco konkurenční společnosti EuroTel a RadioMobil se díky této stavbě daly poprvé v tomto regionu dohromady, naše vzájemné vztahy to mohlo poškodit,“ nechal se v dubnu 2000 slyšet Jan Socha.
Jádro sporu mezi oběma sousedními městy bylo v propleteném balíku asi sedmi smluv o pronájmu a užívání rozhledny. Ve všech těchto smlouvách totiž figurovala pouze Kopřivnice. „Kopřivnická strana argumentovala tím, že dala na misku vah hodně včetně peněz a velkého úsilí, ale Štramberk, bez jehož pozemku by se nic nestavělo, se stal pátým kolem u vozu,“ prohlašoval tehdy Socha s tím, že štramberští radní nesli tento stav s velkou nelibostí. Druhá strana přitom fakt, že ve všech smlouvách figurovala pouze Kopřivnice, prezentovala jako pouhé administrativní zjednodušení dohod. „Veškeré záležitosti týkající se rozhledny budeme se Štramberkem pochopitelně konzultovat,“ slíbil tehdejší kopřivnický starosta Jiří Tichánek.
V rámci jednání byla nakonec učiněna dohoda, na základě které byly do smluv vloženy čtyři kompromisní body, na základě kterých starosta Štramberka smlouvy odsouhlasil. „Nechtěl jsem otevírat tři sta let starý spor. A nechci ani, aby po sobě Štramberáci s Kopřivničany házeli přes hraniční čáru kameny,“ komentoval tehdy situaci Jan Socha.
Kopřivnice a Štramberk v době vzniku rozhledny vyjednávali například o budoucím provozovateli rozhledny, kterým je nakonec od otevření až do současnosti Kabelová televize Kopřivnice. Jednalo se také o tom, jakým způsobem se budou obě města dělit o náklady spojené s údržbou rozhledny.
Zlou krev svého času způsobilo také jednání o možné instalaci technologie pro vysílání kabelové televize z věže na Bílé hoře. Zařízení, které mělo umožnit pokrýt Štramberk šestnácti programy, mělo stát 11 milionů korun, přičemž Štramberk počítal s nákladem okolo tří milionů. Tehdejší starosta Štramberka byl prý částkou rozhořčen, a měl dokonce prohlásit, že kdyby tušil, jak bude zařízení finančně náročné, nikdy by Štramberk stavbu rozhledny nedovolil.
