Návštěvníci příborského muzea si se zájmem v sobotu prohlíželi jednotlivé technologické postupy a ti nejodvážnější si stihli všechno vyzkoušet. FOTO: ILONA MAZALOVÁ

Příbor (ili) – Den se starými technologiemi přitáhl v sobotu dopoledne nejméně stovku návštěvníků. Z důvodu rekonstrukce klášterní zahrady se konal ve vnitřních prostorách muzea, ale na atraktivnosti mu interiér neubral.

Návštěvníci si mohli vyzkoušet výrobu travnatých nádob z lesní trávy zvané ostřice pletené prstýnkovou metodou. Pro děti byla připravena jednodušší varianta výroba panenek z trávy. Pracovnice muzea Petra Vidomusová, která k ostřici odskakovala od kolovratů, zájemcům vyprávěla, že nejdražším výrobkem z trávy byl v minulosti včelí úl, a chudí lidé si dokonce trávou místo peří vycpávali pokrývky.

Nádoby vykotlané z pařezů bosory, primitivní soustruh na obrábění dřeva, jednoduché osvětlení ze šišky, hubka z choroše na zapalování, pokrývka hlavy ze stejného materiálu, praní prádla na valše, výroba tašek z kůry, tkaní na dvou druzích stavů a tkaní na kolovratu a na cívky si mohli návštěvníci sami vyzkoušet. Několik rodin z Hranic na Moravě v Příboře strávily celé dopoledne. „Původně jsme se chtěli jenom na výstavu podívat, ale všechny to chytlo – děti i nás dospělé. Opravdu jsme si vyzkoušeli technologie jednu po druhé a stálo to za to. Navíc jsme s dozvěděli spoustu zajímavostí,“ svěřila se Iva Babačová.

Na Petru Vidomusovou za kolovratem děti nejprve jenom koukaly a pak se pod jejím vedením samy osmělovaly. „Děti kolovrat znají z pohádek a zajímá je, jestli mám z předení široký palec a jazyk z navlhčování. Len a technické konopí se při předení vlhčí, zatímco zvířecí vlna z důvodu obsahu lanolinu nemusí,“ uvedla Petra Vidomusová, která si v době nástupu do muzea brala vřetena i domů, aby se vše naučila. Kromě zmiňovaného technického konopí a lnu, byla k dispozici ovčí, lamí a velbloudí srst. Tu poslední si vlastnoručně vyčesal vedoucí příborského muzea Václav Michalička z velblouda, když ve městě hostoval cirkus.