Dětské hřiště ve Vlčovicích, které bylo předáno do provozu před čtyřmi roky, spravuje spolu s dalšími areály Správa sportovišť Kopřivnice.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Kopřivnice (hod) – Už dvacet let se o většinu sportovních areálů ve městě stará Správa sportovišť Kopřivnice. Přestože zřízena byla 25. 9. 1995, k předání zařízení došlo až od 1. ledna 1996. Od Asociace sportovních klubů převzala lyžařský areál, letní stadion, volejbalové kurty, zimní stadion a tenisový areál, městský sportovní areál fotbalového hřiště ve Vlčovicích. Od Technických služeb Kopřivnice převzali v lednu krytý bazén a těsně před zahájením letní sezony i koupaliště. K těmto sportovištím postupem času přibylo fotbalové hřiště v Lubině, skateboardový areál, sportovní ovál na Máchově ulici a vloni i víceúčelové hřiště v Mniší. Naopak v roce 1999 si správu tenisového areálu převzal místní tenisový klub. Podobná situace nastala i s lyžařským areálem. Od vzniku správy sportovišť došlo dvakrát k jeho předání soukromým subjektům, které jej po krátké době přestaly provozovat a starost o něj opět přešla na správu sportovišť.
„Od začátku jsme byli také pověřeni údržbou a opravami dětských hřišť v bytové zástavbě, kterých bylo víc jak osmdesát. Některé se časem musely zrušit z důvodu nových předpisů, ale zato vznikla zcela nová dětská hřiště, a to na sídlišti Sever, u Matesa, ve Vlčovicích či v Lubině,“ uvedl Milan Gilar, který po celou dobu stojí v čele Správy sportovišť Kopřivnice.
Důvodem zřízení této organizace bylo hledání řešení, jak zabezpečit provoz sportovních areálů, z nichž mnohé byly a jsou finančně velmi náročné na provoz. Navíc v té době už nebyla schopna tehdejší tělovýchovná jednota utáhnout provoz. Město chtělo také zprůhlednit financování sportu. „Měli jsme zajistit, aby peníze, které město dávalo na provoz, byly na něj opravdu použity a nedocházelo k jejich využití k jiným účelům. Tok peněz v některých zařízeních nebyl známý, nebyly přesné informace o nákladech ani příjmech v jednotlivých sportovních areálech. Cílem rovněž bylo realizovat maximální příjmy a tím snížit výdaje města na provoz sportovních zařízení. Nyní jsme schopni pokrýt z tržeb realizovaných ve sportovních areálech třetinu provozních výdajů. Od roku 1996 se jedná o tržby ve výši celkem přibližně 120 milionů korun,“ okomentoval další z důvodů vzniku Milan Gilar. Pro zřízení správy sportovišť byl zvolen nový model, který se v té době začal zavádět, a to vznik městských organizací. Na zkušenou a rady Kopřivničtí jezdili například do Ostravy, kde v té době vznikla městská organizace SAREZA. Dnes je takových organizací spousta, postupem času vznikaly další organizace, většina vznikla jako příspěvkové organizace či obchodní společnosti ve stoprocentním vlastnictví města. „Že byl záměr města správný, dokládá celorepublikový vývoj ve sportovním prostředí. Nejlepším garantem zajištění dlouhodobého bezproblémového chodu sportovních zařízení jsou města a obce. Také Česká unie sportu, která je stále největší organizací ve sportu, nyní preferuje, aby sportovní areály provozovala města a obce a o činnost se staraly sportovní kluby,“ podotkl šéf správy sportovišť.
Financování sportu je celorepublikově velký problém. Podle Gilara chybí státní koncepce, která by řešila situaci, jež nastala po rozpadu Sazky. „Státní podpora činnosti sportovních organizací a obecně celého sportovního prostředí je malá, jedna z nejnižších v Evropské unii,“ konstatoval Gilar.
Největší investice byly vynaloženy na opravy zimního stadionu, krytého bazénu, rekonstrukce škvárového fotbalového hřiště a dalších. „Byli bychom rádi, kdyby konečně došlo na modernizaci koupaliště, lyžařského areálu a letního stadionu,“ poznamenal Milan Gilar. U koupaliště se projekt již připravuje, zda dojde na jeho realizaci, se uvidí v závislosti na získání finančních prostředků.
Šéf správy sportovišť si posteskl, že už neplatí, že Kopřivnice patří k městům s velkým množstvím nadstandardně vybavených sportovišť. „Máme sice hodně sportovišť dobře vybavených, ale můžeme říct, že jsou již pouze na průměrné úrovni. Nové zimní stadiony jsou dnes v každém větším městě, v nichž v minulosti nebyly, jako příklad uvedu Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, kde mají nové haly. Přibylo nových aquaparků, koupališť. U nás je třeba letní stadion, který byl vybudován v roce 1956 a do kterého se od té doby moc neinvestovalo,“ tvrdí Milan Gilar.
Hlavním cílem správy sportovišť bylo a je zajistit provoz sportovních zařízení tak, aby byly využívány v co největší míře veřejností i sportovními kluby. „Ne vždy je to bez komplikací a střetů, ale snažíme se o kompromis a hledání nejlepšího řešení pro všechny,“ dodal na závěr šéf správy sportovišť.
