Házenkářské sportovní třídy při Základní škole Emila Zátopka mají v Kopřivnici nejdelší tradici. Fungují již devět let.
FOTO: ARCHIV

K o p ř i v n i c e - Být konkurenceschopní. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč se některé kopřivnické sportovní kluby vydaly při výchově mládeže cestou sportovních tříd. Objem tréninku v odpoledních hodinách je dostačující k získávání nových dovedností, ale už ne pro adekvátní zvyšování výkonnosti. Hodiny navíc, které systém sportovních tříd v ranním či jiném čase umožňuje, jsou jedinečnou cestou, jak trénovanost zvýšit a v některých případech také jak vyřešit přetlak na sportovištích v odpoledních a večerních hodinách. „Zachytili jsme ten trend, proto patříme do špice mládežnického házenkářského sportu,“ říká vedoucí učitel házenkářských sportovních tříd při ZŠ Emila Zátopka Miroslav Bartoň. To je věta, která asi nejlépe vystihuje to, proč řada místních sportovních klubů spojila své síly se základními školami.



Uvedená spolupráce klubů a škol v Kopřivnici momentálně funguje v šesti sportovních odvětvích. Vedle již zmíněné házené je to plavání, krasobruslení, hokej, fotbal a volejbal. Je zde však jedna zásadní diferenciace. Házená, plavání, krasobruslení a hokej mají sportovní třídy, které jsou dotované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. To poskytuje určitý balík dotací svazům jednotlivých sportovních odvětví a ty jej pak podle vlastních kritérií rozdělují klubům. Fotbal a volejbal mají doplňkové sportovní třídy, které se o dotaci neopírají. Další specifika už konkrétněji v následujících řádcích.



FOTBAL A VOLEJBAL



V tomto případě se jedná o spolupráci FC Kopřivnice, Spartaku Lubina a KV Tatra Kopřivnice se ZŠ 17. listopadu. Jak už bylo řečeno, jde o doplňkové sportovní třídy bez dotace. Děti od 4. do 9. třídy zde mají dvě hodiny tělesné výchovy týdně navíc, a to formou nepovinných, respektive volitelných předmětů. Mladší děti se v nich věnují obecnému fyzickému rozvoji, děti od 6. do 9. třídy rozvoji speciálních fotbalových (hoši) a volejbalových (děvčata) dovedností. „Funguje to velice dobře, a to nejen po sportovní stránce, ale i po stránce vyplnění volného času dětí,“ říká ředitel ZŠ 17. listopadu Jiří Stoško. Pětiletou spolupráci si pochvaluje i předseda FC Kopřivnice Zdeněk Kurečka. „Pomohlo nám to co do počtu dětí, které fotbal hrají, tak co se týče jejich fotbalového růstu. Důkazem jsou mimo jiné výborné podzimní výsledky našich žáků.“



HÁZENÁ



Házenkářské sportovní třídy mají v Kopřivnici nejdelší tradici. Při ZŠ Emila Zátopka fungují už devět let. Hoši od 6. do 9. třídy mají tři hodiny rozšířené tělesné výchovy týdně navíc, v nichž se věnují činnostem, na které není při odpoledních trénincích prostor, tedy rozvoji rychlosti, obratnosti či míčové techniky. „Rozdíl mezi dětmi, které mají tyto tři hodiny navíc, a jejich vrstevníky je hlavně ve vyšších ročnících opravdu veliký,“ podotýká učitel a trenér Miroslav Bartoň. O tom, že v Kopřivnici pracují s házenkářskou mládeží opravdu dobře, vypovídá fakt, že týmy klubu se pohybují v popředí soutěžních tabulek, ale i třeba to, že Kopřivnice získala v posledních čtyřech letech tři tituly neoficiálního mistra ČR sedmých tříd. Co momentálně místní klub pálí, je fakt, že ČSH překopal kritéria odměn za vedení sportovních tříd. Nový systém bodově, a tedy i finančně zvýhodňuje kluby, které mají SCM. „My jsme pátým nejlépe hodnoceným klubem v ČR, tedy hned za čtverkou, kde mají SCM, ale ten rozdíl tam je bohužel obrovský,“ stěžuje si šéftrenér sportovních tříd Jan Martínek. Není to příjemné, na fungování tříd by však tento fakt neměl mít vliv. Ředitel školy Jan Mužík připouští, že sportovní třídy zaberou spoustu práce a energie navíc, ale na druhou stranu je rád, že dělají škole jméno, a to nejen v házené. „Ti kluci jsou pak šikovní i jinde, hlavně v atletice,“ říká. A rezervy? Tu největší zatím Mužík vidí především v oslovení šikovných dětí z okolních měst a obcí.



HOKEJ



Hokejové sportovní třídy při ZŠ Milady Horákové sice už osm let fungují se dvěma až třemi hodinami tělocviku týdně navíc, které využívají k hokejovým tréninkům, procházejí ovšem určitou krizí. Momentálně doplácejí na integraci ZŠ náměstí a ZŠ M. Horákové, která měla za následek snížení přílivu dětí do těchto tříd. „Náměstí bylo výhodné svou polohou, přesto jsme se rozhodli, že to zkusíme,“ říká ředitel ZŠ M. Horákové Lumír Pospěch o převzetí sportovních tříd a dodává: „Právě v tomto období to není ideální. Početnější ročníky už odešly a dětí v nižších ročnících je opravdu málo. Ten úbytek je ovšem celorepublikový a trápí to daleko větší, i vyloženě hokejová města. Je to následkem roztříštěnosti a hokej jako jeden z nejdražších na tom není moc dobře. Tím ale nechci říct, že myšlenka sportovních tříd je špatná.“ Ani hokejový klub určitou krizi nepopírá, ale věří, že bude lépe. „Momentálně to řešíme spojením s rožnovskou mládeží a uvidíme, co bude dál,“ doplňuje k tématu prezident HC Kopřivnice Jaroslav Hrubý.



KRASOBRUSLENÍ



Klub krasobruslení FSC Kopřivnice spolupracuje už tři roky se ZŠ Emila Zátopka. Dvě hodiny tělocviku týdně navíc platí v tomto případě pro děti od 1. až po 9. třídu. „Vzhledem k tomu, že nemáme třídy příliš dlouho, není ve vyšších ročnících taková návaznost, jak bychom si představovali, ale na prvním stupni už to funguje dobře. Právě na prvním stupni se nám lépe daří i to, že děti z klubu chodí na ZŠ E. Zátopka,“ pochvaluje si šéftrenér klubu Evžen Milčinský. I krasobruslaři se v extra hodinách tělocviku věnují krasobruslařskému tréninku. „I když není lehké zkoordinovat školu, tréninky a lidovou školu, kam naše děti také chodí, jsou sportovní třídy obrovským plus. Zvládáme díky tomu větší objem tréninku a jsme schopni konkurovat velkoklubům,“ doplnil Milčinský.



PLAVÁNÍ



I plavci z KVS Kopřivnice, kteří spolupracují se ZŠ Milady Horákové, mají v 6. až 9. třídě, na něž se sportovní třídy vztahují, hodiny tělocviku týdně navíc. Deváťáci tři, šesťáci až osmáci dvě. Všechny využívají ke klasickému plaveckému tréninku. Podchycené má ovšem KVS i mladší děti. Čtvrťáci a páťáci mají dvakrát v týdnu plavání jako nepovinný volitelný předmět, prvňáci až třeťáci zase chodí do kroužku plavání. Za skvělý tah označuje prezident KVS Kopřivnice René Lakomý to, že kopřivnické školy letos poprvé měly povinné plavání už v září a říjnu místo na jaře, a klubu se tak podařilo přilákat do plaveckého kroužku spoustu dalších potencionálních talentů, byť nevázaných na ZŠ M. Horákové. Také plavání trochu doplatilo na výše zmíněnou integraci škol. „Ve vyšších ročnících nemáme tolik dětí, ale od páté třídy dolů už to funguje výborně. Sportovní třídy nám jednoznačně pomáhají, a to jak po sportovní stránce, tak finančně. Spolupráce se ZŠ M. Horákové funguje, takže jsme spokojení,“ zhodnotil chod sportovních tříd Lakomý.



Momentálně se chystají v systému sportovních tříd jisté inovace. Pracuje se na reformě sportovních tříd na školní sportovní střediska bez původní nutné vazby na základní školu. Zatím nikdo přesně neví, co tyto změny přinesou. I když jde o reformu, která vychází z MŠMT, bude záležet na jednotlivých svazech, jaká konkrétní opatření provedou. Změny možná budou platné již od 1. ledna 2009. Jana Feilhauerová