Bratři Hynek (v pozadí) a Dominik Bartoňovi mohou o víkendu trénovat na kopřivnických kurtech společně.
FOTO: KRISTINA ČABLOVÁ
Kopřivnice (cab) – Tenisté bratři Hynek a Dominik Bartoňovi z Kopřivnice měli v lednu, kdy jsme o nich ve druhém čísle novin napsali obsáhlý článek, na tento rok spoustu sportovních plánů, ale stejně jako snad všem ostatním sportovcům se jim kvůli koronavirové pandemii značně změnily.
Mladší Hynek, 16letý student prvního ročníku sportovního gymnázia v Prostějově, za jehož klub hraje, měl letos navázat na loňské úspěchy. Z těch největších jmenujme především zlato ze čtyřhry a čtvrté místo z dvouhry z Letního evropského olympijského festivalu mládeže v Ázerbájdžánu. V lednu a únoru stihl odehrát šest mezinárodních turnajů ITF a v polovině března měl útočit na jednu z medailí na dorosteneckém halovém mistrovství ČR, dva dny před jeho začátkem byl však vyhlášen nouzový stav. „Odehrál jsem téměř celou zimní sezonu a chtěl plynule přejít do léta. Všechny grandslamy jsem měl dobře rozjeté a vlastně poslední dva turnaje, které by mi hodně pomohly dobře vstoupit do letní sezony, se neuskutečnily,“ vrátil se k březnovému přerušení sezony Hynek Bartoň.
Neodehrané turnaje mu bohužel zastavily postup vzhůru v žebříčku ITF. „Dlouho jsem se pohyboval kolem 800. místa, nemohl se dostat výše a měl těžké losy. Pak se mi podařily dva turnaje za sebou, poskočil jsem na 550. místo a měl letět na Maltu na dva turnaje. Na jednom bych byl prvním nasazeným, v tom druhém v první čtyřce, a pokud bych potvrdil papírové předpoklady, mohl jsem se v žebříčku posunout až do první třístovky juniorů. To by bylo super, protože jsou tam pořád ještě hráči o dva roky starší než já,“ spekuloval Hynek, jak by to mohlo vypadat, kdyby sezona nebyla přerušena. V letošním roce ještě může hrát i v kategorii do 16 let, tedy mezinárodní turnaje Tennis Europe Junior Tour. „Tyto turnaje sice můžu hrát, ale je zde pouze evropská konkurence. Pro mě jsou prioritní turnaje ITF, kde se střetávám s hráči z celého světa. Čekal jsem, jestli mě nominují do reprezentace na mistrovství Evropy družstev do 16 let, ale nevyšlo to, byl jsem prvním náhradníkem. Byli tam lepší tenisté, kteří vybojovali zlato, takže trenéři rozhodli správně,“ uznal Hynek.
Hned, jak byla otevřena venkovní sportoviště a bylo možno trénovat, odjel do Prostějova. „Začali jsme zlehka trénovat, stejně není kam spěchat, protože turnaje jsou v nedohlednu. Ani nemáme tu správnou motivaci. Spíše jsme pracovali na kondici, teď už začínáme více hrát tenis,“ popisuje přípravu Hynek Bartoň. Bohužel se nachází v nejisté situaci, kdy a jakého turnaje se bude moci zúčastnit. „Myslím si, že svaz bude chtít zachovat Pardubickou juniorku (srpnové mistrovství ČR dorostu – pozn. red.), protože se tam sejde česká juniorská elita a tím by se jim alespoň trochu vynahradilo to, že nebudou moci vyjet na zahraniční turnaje. Určitě i mistrovství ČR družstev bude chtít svaz odehrát. Samozřejmě bych si přál i turnaje v okolních zemích, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne s tím otevřením hranic,“ dodává Hynek Bartoň.
Jeho přesně o šest let starší bratr Dominik před dvěma týdny zdárně ukončil druhý rok studia ekonomického oboru se specializací na finance a business management v USA na University of North Florida, za niž hraje univerzitní ligu v tenise a díky tomu má tak studium hrazeno školou. Na začátku ledna, když za moře odlétal, se ještě vše zdálo být ideální. „Právě na jaře máme hlavní sezonu. Začali jsme hrát turnaje mezi univerzitami, které trenér domluvil, abychom měli lepší ranking. Pak máme konferenci a jejich vítězové hrají turné, něco jako play-off. Stihli jsme jen ty turnaje na ranking, kde jsme ale udělali nový rekord školy, takže jsme to měli skvěle rozehrané. Zápasy v konferenci už se bohužel nezahájily,“ mrzelo Dominika.
Jakmile se nový typ koronaviru začal rozšiřovat také na severoamerickém kontinentu, i zde se školy uzavřely a Dominik se rozhodl vrátit za rodinou do Kopřivnice. „Cesta byla dost divoká, let se mi změnil den předem a pak ještě přímo na letišti, takže jsem nakonec letěl úplně jinudy. Měl jsem mezipřistání v Paříži a pak v Londýně a všude několik hodin čekal, než jsem se dostal do Prahy. Bylo to hodně zvláštní, protože ta letiště byla skoro prázdná,“ líčil cestu domů odchovanec místního tenisového klubu. Ve studiu pokračoval on-line formou, stejně jako studenti u nás, problém však byl s časovým posunem. „Výuku i zkoušky, my začínáme už v lednu a končíme na přelomu dubna a května, takže už mám splněno, jsem měl třeba o půlnoci, protože u nich je šest večer. Zkoušky jsem měl písemnou formou, ale mají nějaký program, u kterého není šance to ošálit. Bylo to stejné, jako kdybych zkoušky dělal tam,“ popsal domácí studium dvaadvacetiletý Dominik.
Po otevření venkovních sportovišť může konečně také na kurty, ale denně na nich čas netráví. „Chodím hrát především o víkendu, kdy přijede brácha domů. Stejně nemám zatím proč trénovat. V Americe se soutěž zrušila, stejně tak v Německu, kde bych teď za normálních okolností po dokončení studia začínal hrát ligu. Spíš se jen tak udržuji. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Bohužel jsme přišli o univerzitní soutěž družstev, to mě mrzí, protože týmový úspěch je pro mě ve sportu jeden z nejhezčích pocitů,“ dodal Dominik Bartoň.
