Nejzásadnějším bodem jednání akcionářů byl návrh představenstva Tatra Trucks na zvýšení základního kapitálu firmy. Stávající základní jmění se mělo zvýšit úpisem deseti tisíc akcií o hodnotě 100 tisíc korun. Celkem tak měla do firmy tímto způsobem přijít miliarda korun, což by prakticky znamenalo zdvojnásobení stávajícího základního kapitálu. I když byl návrh výrazně méně ambiciózní než vloni v létě, kdy vedení Tatry navrhovalo zvýšit kapitál dokonce o 2,7 miliardy, u menšinového vlastníka narazil. „Automobilka musí nejprve vysvětlit kauzy a podezření, které ji ohrožují, a pod vedením kompetentních manažerů zefektivnit své fungování a výrazně zlepšit výsledky. Podle poslední konsolidované výroční zprávy Tatra Trucks dovedlo současné vedení Tatru v roce 2024 do ztráty 120 milionů korun,“ uvedl Pavel Barvík, ředitel marketingu a komunikace Prometu, a zpochybnil argument, že automobilka potřebuje zvýšit kapitál, aby mohla rozvíjet výrobní kapacity a uspokojit údajně rostoucí poptávku.

„Tatra loni vyrobila 1 349 vozidel, což je meziroční pokles o 13 % a podstatně méně, než avizovala obchodní plány. Management, který si říká o peníze na další navýšení výroby, tedy nedokázal plně využít ani existující výrobní kapacitu,“ dodal Pavel Barvík.

Management společnosti a většinový vlastník ovšem trvají na tom, že Tatra další prostředky nezbytně potřebuje, aby mohla naplnit ambice produkovat až 3 000 vozů ročně. „Přišli jsme s nižším navýšením, jako kompromis, který by měl Tatře stačit pro příští tři roky. Vycházelo by to zhruba na 350 milionů na Promet. Trváme na tom, že podnik posílení kapitálu nutně potřebuje. Bohužel Promet tuto možnost opět zablokoval a jen ukázal, že mu na podniku nezáleží,“ kontroval David Chour, který jako výkonný ředitel zastupoval na valné hromadě Strnadovu CSG. Většinový vlastník Tatry tak podle jeho slov bude hledat alternativy, jak potřebný kapitál do Tatry dostat. Uvažuje se o změně struktury dluhového financování s možností zapojení firem ze skupiny CSG či refinancování bankovních závazků Tatry.

Valná hromada tak potvrdila, že spor mezi oběma hlavními akcionáři není jen otázkou financování investic, ale širšího střetu o řízení směřování kopřivnické automobilky. Dohoda totiž nebyla nalezena ani na personálních otázkách. Podporu nezískaly návrhy na volbu nových členů představenstva ani body, které se týkaly změn v dozorčí radě. Do představenstva nebyli zvoleni Stanislav Tomáš ani stávající generální ředitel Tatry Trucks Kristijan Fiket. U dozorčí rady nedošlo k navrženému odvolání Davida Choura ani k návratu Denisy Materové mezi její členy.

Řadu otázek vyvolává i závěrečný bod jednání, který se měl zabývat aspekty reputace společnosti Tatra Trucks. Představenstvo jej do programu zařadilo kvůli údajným opakovaným mediálním výstupům, které prý mohou ve veřejném prostoru vytvářet zkreslený obraz o fungování firmy. K tomuto bodu se však nepřijímalo žádné usnesení, šlo pouze o informativní část programu. A ani jedna ze stran jej blíže nekomentovala. Přesto valná hromada úplně bez výsledku neskončila. Mezi body, které měly projít, patřily některé dílčí investice důležité pro provoz a modernizaci výroby. Šlo například o generální opravu linky kalení, linku hlavy válců, linku na klikové hřídele nebo investice do obrábění nosné roury, přídavného převodu a podobné dílčí projekty Tatry Trucks.