Představení o životě a kariéře Věry Špinarové není jen poctou výjimečné zpěvačce a sondou do nitra ženy, která zažila úspěchy i tvrdé rány osudu. Bezruči inscenaci prezentují jako „doku-fikční drama“, které je oslavou drzého big beatu a především Věry, která svou tvorbou vzdorovala všem myslitelným stereotypům. Vypráví intimní portrét i epický příběh o nezávislosti, intrikách, odvaze a nezapomenutelné přítomnosti opravdové lásky.

Autorem scénáře a režisérem je Tomáš Dianiška, známý svým osobitým stylem, v němž dokáže spojit absurdní humor s dramatickou silou. Špinarka není klasickým životopisem. Děj se odehrává v jakémsi posmrtném bezčasí, kde se legendární zpěvačka ohlíží za svým životem. V sérii silných obrazů, zhusta přerušovaných hudebními výstupy a dialogy s postavami její minulosti, se odvíjí příběh Věry Špinarové od doby, kdy byla holkou z ostravské Hrabůvky, teenagerky bojující s předsudky i alkoholem, ženy i matky, která čelí slávě, tlakům showbyznysu i vlastním démonům. Kromě titulní role se na jevišti objevují mimo jiné zpěvaččina matka, první manžel Ivo Pavlík, kapelníci, fanoušci i fiktivní postavy, které symbolizují různé momenty jejího života. Divák sleduje nejen cestu ke slávě, ale i propady, osamění a věčné hledání rovnováhy mezi hudbou a osobním štěstím. Zamlčovány nejsou problémy s alkoholem nebo problémy s komunistickým režimem. Výraznou roli hraje živá kapela přímo na scéně, která doprovází nejznámější hity jako Raketou na Mars, Bílá Jawa 250 nebo ikonickou Jednoho dne se vrátíš. V inscenaci se objevuje zpěv Věry Špinarové ze záznamu, ale velkou část písní skvěle interpretuje sama představitelka titulní role. Markéta Matulová sice skromně tvrdí, že jediné, co má s Věrou Špinarovou společného, je konfekční velikost, ve skutečnosti si s náročnými party Špinarčiných hitů dokáže poradit víc než dobře. Matulová zaslouženě za svůj výkon získala Cenu divadelní kritiky za nejlepší ženský herecký výkon roku. Inscenace samotná byla oceněna Cenou divadelní kritiky 2022 jako Inscenace roku a získala také Cenu Josefa Balvína na festivalu Divadlo Plzeň za nejlepší inscenaci s přesahem mimo český jazykový prostor. Výjimečný je i výkon Kateřiny Krejčí v roli matky, se kterou měla zpěvačka velmi komplikovaný vztah. Za zmínku stojí i výkon Jakuba Burýška. Původem kopřivnický herec v představení ztvární zbožňovaného mladšího bratra Luboše, který se stal na počátku osmdesátých let obětí dodnes neobjasněné vraždy.

Scénografka Lenka Odvárková pojala jeviště jako koncertní scénu ozdobenou historickými artefakty z doby normalizace, autentickými plakáty Věry Špinarové. Na okraji scény pak nechává diváky nahlédnout do zpěvaččina domova.

Špinarka je inscenace, které nenechává publikum chladným. Dianiška střídá groteskní momenty s vypjatými emotivními scénami, nespoléhá přitom na nostalgii, ale nabízí živoucí portrét ženy, která zpívala, jako by šlo o život. Představení začíná v 19 hodin.