K o p ř i v n i c e (hod) – V nedávné době se díky rozsudku soudu v Ústí nad Labem opět stala diskutovanou otázka interpretace zákona o krajích a obcích, konkrétně ustanovení, které přiznává občanovi právo vystupovat a sdělovat své připomínky k projednávaným bodům zařazeným na jednání zastupitelstva obce či kraje.
Předmětem soudního sporu se stalo konkrétně posouzení toho, v jaké části zasedání má občan kraje právo realizovat své připomínky. Ústecký kraj měl sice ve svém jednacím řádu ustanovení, které přiznávalo občanům vystupovat a vznášet připomínky, ale na rozdíl od jednacího řádu např. kopřivnického zastupitelstva, pouze v jediném samostatném bodě v úvodu zasedání.
Tento postup jednání byl občanem kraje u soudu napaden a soud jej následně shledal nesprávným. Vzhledem k tomu, že obdobnou klauzuli jako zákon o krajích má rovněž zákon o obcích, je rozhodnutí soudu možno vztáhnout i na jednací řády obcí v ČR. Každý občan, jenž se zúčastní zasedání zastupitelstva, má právo vystoupit k projednávanému bodu schváleného programu, podle interpretace soudu navíc vždy k právě aktuálně projednávaným věcem. Tomuto kritériu jednací řád kopřivnického zastupitelstva plně vyhovuje. Jednací řád Zastupitelstva města Kopřivnice schválený zastupiteli 7. prosince loňského roku pouze v souladu se zákonem omezuje vystoupení časovým limitem pěti minut. Pokud se zastupitelé neusnesou jinak, po tomto limitu je předsedající povinen odebrat vystupujícímu slovo, aby se dostalo i na ostatní občany.
„Náš jednací řád je zcela v souladu se zákonem. Krajský soud v Ústí nad Labem nám svým rozsudkem potvrdil, že občané mohou na zasedání zastupitelstva vystupovat se svými připomínkami a návrhy k projednávanému bodu programu a v rámci tohoto bodu, tedy před samotným hlasováním. Časový limit, který byl rovněž předmětem přezkumu, není pochopitelně v rozporu se zákonem,“ podotkl vedoucí právního odboru radnice Dušan Krompolc. Zároveň však uvedl, že ačkoli zákon správně konstituuje občanům „připomínkové právo“, v žádném případě to ještě neznamená, že by zvolení zastupitelé např. měli zákonnou povinnost o připomínkách hlasovat, jak se někdy nesprávně dovozuje. „Taková interpretace by v konečném důsledku mohla vést k nepřijatelným průtahům v jednání zastupitelstva, dokonce až k zablokování schůze a tím i k popření principu zastupitelské demokracie,“ uvedl Krompolc.
Pro úplnost je nutno však závěrem dodat, že ačkoli soudní rozsudek nabyl právní moci v květnu letošního roku, v současné době jej přezkoumává Nejvyšší správní soud v rámci tzv. kasační stížnosti.