Eva Elsnerová společně s kolegy z pražského Divadelního spolku Kašpar odehrála na půdě KDK již několikrát odložené představení dramatu Snímek 51. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) – Původně bylo životopisné drama Snímek 51 na programu zdejšího kulturního domu už v říjnu 2020, ale kvůli několikerému odložení z důvodu pandemických opatření se jej kopřivnické publikum dočkalo až minulý týden. Pražský Divadelní spolek Kašpar přivezl své nastudování nejúspěšnější hry americké dramatičky Anny Ziegler, jejíž londýnské uvedení s Nicole Kidman získalo řadu cen.

V tuzemsku se titulní role Rosalind Franklinové zhostila Eva Elsnerová. V jejím podání je vědkyně, která se zásadním způsobem podílela na objevení struktury DNA, velmi ambivalentní postavou. Na jedné straně divák obdivuje úpornost, se kterou se věnuje své práci, a neustálou oprávněnou snahu prosadit se ve světě vědy, který byl ještě i v padesátých letech minulého století takřka výhradně mužským dominiem. Na druhou stranu Franklinová ztělesněná Evou Elsnerovou je lidsky nesympatická žena, která v rámci zakrytí své vlastní vnitřní nejistoty mnohdy nespravedlivě příkře odmítá jakoukoliv vstřícnost svého okolí. Osamělost skutečné Rosalind Franklinové v mužském světě na jevišti podtrhuje jinak čistě pánské obsazení hry. Na scéně tvořené v podstatě jen omšelým laboratorním stolem se společně s Evou Elsnerovou objevili Lukáš Jůza, Jan Zadražil, Miloslav Tichý, Marek Němec a Daniel Ondráček. Většina děje se odehrávala přímo ve zmíněné laboratoři a některé klíčové momenty byly podpořeny také videoprojekcemi a hudbou Jana Fikejze.

Zatímco Elsnerová se zaujatě věnuje krystalografii a snímkování, Tichý, Němec a ostatní herci často jako by mimo scénu v krátkých často i vtipných scénkách provádějí diváka dějem, ale také srozumitelně vysvětlují některé základní vědecké souvislosti. Diváci se tak dozvěděli nejen o zákulisí jednoho významného objevu, ale především o tragickém osudu ženy, jejíž zásadní přínos pro vědecké poznání unikl nejen nobelovskému výboru, ale i široké veřejnosti. A to přesto, že právě ona přinesla zásadní důkaz pro teorie jejich kolegů a touze po poznání obětovala nejen osobní štěstí, ale pravděpodobně i život, který skončil už v 37 letech.