Historický snímek z července roku 1937, kdy se tehdy ještě nová Slovenská strela setkala v jihomoravské stanici Nemotice s tehdy obvyklým parním vlakem.
FOTO: ARCHIV REGIONÁLNÍHO MUZEA
K o p ř i v n i c e (dam) - Rozhodnutím vlády ze začátku minulého týdne se Slovenská strela, unikátní kolejový dopravní prostředek, který je už desítky let vystavený v Kopřivnici, dostala na seznam Národních kulturních památek. Oficiálně bude sice jejich seznam rozšířen až prvního července, ale už nyní je jasné, v jak exkluzivní společnosti se aerodynamický drážní vůz z tatrovácké produkce nachází. I po rozšíření o nových 38 památek bude mít seznam Národních kulturních památek 274 položek. V Moravskoslezském kraji je aktuálně takových památek dvanáct, na území okresu doposud jen dvě, a to rodný domek Františka Palackého v Hodslavicích a Bratrský sbor, působiště Jana Ámose Komenského ve Fulneku. Ještě výjimečnější je postavení Slovenské strely jako nemovité Národní kulturní památky. Jejich seznam je totiž ještě skromnější. V celé republice je jich doposud registrováno pouze dvanáct a Slovenská strela je tak na stejné hromádce s takovými poklady, jako jsou svatováclavské korunovační klenoty, relikviář sv. Maura, věstonická Venuše nebo některé nejstarší písemné památky. Bez zajímavosti není ani fakt, že mezi Národními kulturními památkami je i soubor automobilů značky Tatra deponovaný v Národním technickém muzeu v Praze. Kromě Strely tak Kopřivnice na seznam Národních kulturních památek přispěla také Präsidentem z roku 1898, který je vůbec nejstarším automobilem vyrobeným v tehdejším Rakousko-Uhersku, nebo legendární Tatrou 87, se kterou cestovali Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.
Kopřivnický vůz s označením M 290.002, je jediným dochovaným ze dvou realizovaných prototypů tatrováckých rychlovlaků. Druhý, identický totiž bohužel před plánovanou rekonstrukcí shořel na počátku šedesátých let minulého století ve Studénce.
Slovenská strela, jejíž konstrukci vedl Hans Ledwinka, je výjimečná nejen svými, ve své době nepřekonatelnými jízdními vlastnostmi či unikátním aerodynamickým vnějším řešením, ale také řadou technických detailů. Tím nejzajímavějším je asi elektromechanický přenos výkonu navržený Josefem Sousedíkem. Zjednodušeně by se dalo říci, že Tatra již ve třicátých letech minulého století použila v současnosti stále populárnější hybridní pohon. „Systém využíval toho, že elektropohon má při rozjezdu daleko větší záběr. Soukolí bylo při rozjezdu poháněno elektromotorem do doby, než se jeho otáčky vyrovnaly s otáčkami spalovacího motoru. Jakmile k tomu došlo, tak se díky elektromagnetickému systému převodovky pozvolna přešlo z elektrického na spalovací motory a elektromotor se odpojil,“ vysvětlil jednu z technických zvláštností Strely ředitel Technického muzea Tatry Lumír Kaválek. Díky tomuto unikátnímu systému pohonu prý Strela dokázala z nuly na 130 zrychlit za tři minuty a výjimečné byly i její brzdné vlastnosti.
Slovenská strela tak, jak je v Kopřivnici vystavená, se vlastně nikdy nedočkala nějaké výraznější rekonstrukce. V sedmdesátých letech byl pouze proveden nátěr. „Tehdy to podle toho, co vím, dělali učni a bohužel nebyl proveden příliš dobře. To se bohužel v posledních letech vlivem povětrnostních podmínek negativně podepisuje na stavu památky,“ říká Kaválek. Slovenská strela by si podle něj zasloužila komplexní rekonstrukci. Podle zpracovaného odhadu by jen odborné úpravy exteriéru stály mezi jedním až dvěma miliony korun. Pokud by mělo být provedeno také restaurování interiéru, pak by se částka minimálně zdvojnásobila. Odborníci na železniční historii už léta poukazují také na to, že tak cenný exponát by si zasloužil být deponován pod střechou. V této souvislosti se pak objevily i spekulace, jestli prohlášení Slovenské strely Národní kulturní památkou není jen pokračováním snah některých lidí o její umístění ve sbírkách železniční sekce Národního technického muzea. „Na mě se s tímto požadavkem zatím nikdo neobrátil. Osobně bych se tomu velmi bránil, ale to je jen čistě můj osobní postoj. Vlastníkem Strely, který jako jediný by o tom mohl rozhodovat, je Tatra,“ nechal se slyšet Lumír Kaválek.
