Kopřivnice (dam) – O vznik komunitní zahrady, tedy pozemku, kde by mohli v souladu s ekologickými zásadami pěstovat ovoce a zeleninu nebo jen relaxovat při zahradničení, usiluje skupinka Kopřivničanů. Celá aktivita je podle její iniciátorky Alžběty Matúšové v začátcích. Budoucí komunitní zahradníci chystají v příštím týdnu prezentaci, kde chtějí o svých plánech podrobněji informovat veřejnost, a zároveň se snaží najít vhodný pozemek pro vybudování zahrady.
„Příští středu chystáme prezentaci našeho záměru ve Vile Machů. Následně v průběhu dubna bychom rádi ustavili spolek a připravili stanovy, podle kterých bude fungovat. Pokud se nám podaří sehnat vhodné pozemky, práce na samotné realizaci komunitní zahrady by mohly začít možná už letos na podzim,“ prozradila Alžběta Matúšová. Komunitní zahrady jsou zajímavou alternativou pro lidi bydlící v bytových domech v době, kdy poptávka po zahrádkách výrazně převyšuje nabídku.
Zájemci o komunitní zahradu se snaží vytipovat vhodný pozemek pro hospodaření na 15 až 20 záhoncích, k tomu potřebují minimálně 150 m2 plochy. Ideálně včetně zázemí by mělo jít o pozemek o výměře zhruba 800 metrů čtverečních. Důležité je, aby pozemek měl přístup k vodě, byl poblíž budov k zachytávání dešťové vody nebo byl u potoka či měl studnu či vodovodní přípojku.
Pozemek by měl být také slunný a v ideálním případě oplocený nebo s možností jej oplotit. Naopak minulé zemědělské využití ploch není podmínkou a spolek je schopen díky využití vyvýšených záhonů vybudovat svou zahradu i na plochách, které byly v minulosti průmyslově využívány, nebo dokonce i na betonových plochách. „Vhodným řešením by mohly být například bývalé pozemky pro pěstitelské práce u škol, vhodné může být i spojení se školkami, domovem seniorů, domem dětí a mládeže nebo využití brownfieldů nebo pozemků s ochrannými pásmy sítí. Takový pozemek bychom v ideálním případě rádi získali do zápůjčky a dále jej pro naše potřeby upravili. Bude potřeba vybudovat místo pro kompostování, prostor pro záchyt dešťové vody, technické zázemí pro uschování nářadí, ale například i paletový nábytek na odpočinek a podobně,“ říká Alžběta Matúšová. Ona sama zkušenost s komunitním zahradničením nemá, ale inspiraci a rady čerpá od lidí, kteří komunitní zahrady provozují v jiných městech.
Propagátoři komunitních zahrad zdůrazňují jejich pozitivní dopady v řadě ohledů. Kromě péče o nevyužité pozemky a rekreační potenciál komunitního zahradnictví se nabízí částečná potravinová soběstačnost a možnost lokálně kompostovat bioodpady z domácností. Komunitní zahrady jsou i místem ekologické výchovy dětí a mohou mít pozitivní dopad na budování sousedských vztahů v komunitě. Z pohledu životního prostředí je pozitivní vliv na zmírnění dopadů klimatické změny, zlepšení mikroklimatu v dané oblasti, lepší hospodaření se srážkovou vodou a podpora biodiverzity. Města zase komunitní zahrady mohou vítat jako aktivitu svých občanů směřující k udržitelnosti a naplňování cílů místní Agendy 21.
