Kopřivnice (hod) – Práce školního psychologa a využívání jeho služeb se začíná vžívat do povědomí žáků dvou kopřivnických základních škol jako zcela běžná věc. Dřív byli žáci vysíláni k psychologovi, pokud se u nich vyskytovaly nějaké odlišnosti v chování či prospěchu. Dnes se na něj mohou obrátit s jakýmkoliv problémem. Školní psycholožka Radka Miková pracuje již druhým rokem na ZŠ Alšově a 17. listopadu.
Pracuje nejen s jednotlivými žáky, ale i s třídními kolektivy, kde realizuje programy zaměřené na ovlivnění sociálního klimatu a stmelení tříd. V minulosti jezdily třídní kolektivy ze ZŠ 17. listopadu na Kletnou, kde se měli žáci více poznat nejen se svými spolužáky, ale i učitelem, který je bude provázet celým druhým stupněm. Dnes tyto akce pro žáky připravuje psycholožka s pedagogy a probíhají ve škole, kde žáci i spí. Adaptačního programu se tak zúčastňuje podstatně víc žáků než na Kletné, což je dáno finanční situací mnohých rodin.
„V jednotlivých třídách provádím sociometrické průzkumy, v nichž zkoumám atmosféru v kolektivu. Výsledky pak konzultuji s třídním učitelem. Pokud díky průzkumu odhalím nějaké problémy, domlouváme se s učitelem, jaká opatření dále přijmout. Pokud jde o závažnější problém, pak jej řešíme ve spolupráci s výchovným poradcem a metodikem prevence,“ uvedla Radka Miková.
V rámci individuálního programu pracuje psycholožka například s hyperaktivními dětmi, pomáhá při výběru dalšího studia vhodného pro toho kterého žáka. Přijít za ní mohou i sami žáci se svými osobními problémy, ať už ve vztahu ke svým spolužákům či rodině. „Pokud pracuji s nějakým žákem individuálně, potřebuji souhlas jeho zákonných zástupců. Po nějaké době se znovu setkám s rodiči nebo se uskuteční společné sezení, během něhož se dohodneme na dalším postupu,“ přiblížila práci s jednotlivými žáky psycholožka. Ne všichni rodiče však s ní spolupracují na odstranění problémů, jak by bylo žádoucí, a tak výukové potíže svých dětí řeší přechodem z jedné školy na druhou. Některé děti mohou po dobu devíti let školní docházky poznat všechny kopřivnické a často i jiné školy. To však situaci neřeší a dětem ani krátkodobě nepomůže, ba právě naopak. V nové třídě se žák musí začlenit do kolektivu, a čím je starší, tím to má složitější. Navíc se rodiny v poslední době stále častěji stěhují i z ekonomických důvodů. „Fluktuace se pak stává fenoménem, s níž musí pedagogičtí pracovníci reálně pracovat, musí pomáhat začlenit nového žáka do kolektivu; a v tomto směru sehrává neocenitelnou úlohu právě školní psycholog,“ upozornil ředitel ZŠ 17. listopadu Jiří Stoško. Působení psycholožky je již podle jeho slov na škole znát, klima se postupně zkvalitňuje. Vytvoření potřebného důvěrného vztahu žáků k psycholožce však vyžaduje ještě další čas. Je to dáno i tím, že role psychologa ve škole je poměrně nová. „Zkušenější kolegové hovoří o čtyřech letech, než se jim začne plně vracet úsilí, které vložili do upevnění své pozice ve škole. Jde nejen o získání důvěry žáků, ale i kolegů a rodičů. Některé z obtíží žáků lze řešit pouze při vzájemné spolupráci všech výše zmiňovaných,“ podotkla Radka Miková.
„Práci školního psychologa pro naši školu hodnotím jako přínosnou a velmi potřebnou. Školní psycholog u nás řeší nejen problémy žáků samotných, například problémy s učením, se vztahy s vrstevníky, ale i celých třídních kolektivů. Na rozdíl od vyučujících, výchovného poradce a metodika prevence může problémy řešit ihned, bezodkladně i v průběhu výuky. Má tak pozitivní vliv na celkové klima školy, což jistě přivítá každá škola,“ zhodnotila působení psycholožky na ZŠ Alšově učitelka a výchovná poradkyně Sylva Ježová.
V současné době se hledá psycholog i pro další dvě kopřivnické školy – dr. Milady Horákové a Emila Zátopka. Kdy zde začne pracovat, se zatím neví, neboť o tuto práci není z řad psychologů většinou odpovídající zájem. Ti většinou provozují soukromou praxi nebo pracují v pedagogicko-psychologických poradnách či mimo obor.
