Skladatelův syn Jiří Petr s autorkou výstavy Duňou Panenkovou otvírají expozici o životě a díle Zdeňka Petra, který by se tuto sobotu dožil sta let.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Stručný obrázek o životě zdejšího rodáka stejně jako poměrně vyčerpávající průřez profesní kariérou hudebního skladatele Zdeňka Petra může získat každý, kdo v následujících týdnech navštíví Muzeum Fojtství. Právě tam bude až do 27. října k vidění výstava nazvaná Ten dělá to a ten zas tohle, která je součástí oslav stého výročí narození Zdeňka Petra.
Výstava podle její autorky Duni Panenkové vychází především ze vzpomínkové knihy Zdeňka Petra Hudba přítelkyně, obohacena je ale o vzpomínky jeho někdejších spolupracovníků, dosud nepublikované fotografie nebo malou kolekci skladatelových osobních věcí, jako je jeho oblíbená dýmka, psací stroj nebo gramofon.
Život Zdeňka Petra pochopitelně začíná v Kopřivnici, pak pokračuje v Příboře, kde se na gymnáziu seznámil s Václavem Pokorným, jenž svou přímluvou u R. A. Dvorského zcela zásadně ovlivnil jeho život. „Právě díky Pokornému Petr místo nuceného nasazení ve třetí říši získal místo ve vydavatelství R. A. Dvorského, kde připravoval všechny skladby vycházející tiskem. Pro Zdeňka Petra to byla obrovská příležitost a skvělá škola. Jako nezkušený mladík najednou měl možnost pracovat vedle nejznámějšího nakladatele, ale i nejpopulárnějšího orchestru té doby. A nejen díky svému talentu, ale i skutečnosti, že byl velmi precizní a velký detailista, v té zkoušce obstál,“ říká Duňa Panenková o první části výstavy, která mapuje cestu Zdeňka Petra z Kopřivnice mezi nejpopulárnější umělce své doby.
Druhá polovina panelů se věnuje především Petrově skladatelské tvorbě, ať už práci, kterou odvedl na úpravě muzikálu Divotvorný hrnec pro jeho poválečné uvedení na scéně Osvobozeného divadla nebo jeho vlastním muzikálům. Počínaje nejslavnějším Sto dukátů za Juana přes Filosofskou historii, Robina Hooda, Pana Pickwicka a Zlého jelena až po hudbu, kterou vytvořil pro inscenace Národního divadla. „Hlavními zdroji pro výstavu byl rodinný archiv, ale třeba i oficiální archiv Národního divadla, kde jsme našli fotografie a další materiály ke svého času slavným inscenacím Shakespearovy komedie Mnoho povyku pro nic nebo hry Johna Osborna Komik, pro které Zdeněk Petr skládal hudbu. Velkým zdrojem byl také archiv Dilie, protože muzikály Zdeňka Petra uváděla nejen profesionální oblastní divadla, ale často i ochotníci,“ prozradila Panenková.
Návštěvníci Fojtství mohou výstavu Ten dělá to a ten zas tohle vidět ve světové premiéře, po jejím ukončení se pak v listopadu přesune do Prahy, kde bude instalována v prostorách Werichovy vily, tam ale návštěvníci uvidí výstavu v lehce okleštěné podobě. „Tady v Kopřivnici jsem se soustředila na některé životopisné podrobnosti a zmiňuji řadu jmen a lokalit, které místní lidé znají, ale v Praze by to nikomu nic neřeklo. Takže tam tu životopisnou linii lehce zkrátíme,“ doplnila Panenková.
Přímo na výstavě běží také smyčka obsahující úryvky z několika životopisných dokumentů. Jedním z nich je i půlhodinový dokument režisérky K. Vondrové, jejž 19. 9. ve 21.10 v premiéře uvede program ČT Art a ve kterém na spolupráci se Zdeňkem Petrem vzpomínají mnohé osobnosti české populární hudby.
