Zápletka je zdánlivě jednoduchá, ale nabízí množství interpretačních rovin. Automechanik Maurizio čeká na výsledky lékařského vyšetření. Když dopis konečně dorazí, zjistí, že obsahuje zdrcující diagnózu, ale jak se ukáže, není jeho. Omylem se k němu dostala zpráva o jiném pacientovi s podobným jménem. Maurizio se rozhodne vyhledat skutečného adresáta. Díky tomu potkává Luigiho, obyčejného dělníka a vášnivého rybáře, který si užívá života a plánuje svatbu. Maurizio nenajde odvahu zprávu předat, a místo toho se mezi oběma muži rozvíjí zvláštní přátelství. Na břehu spolu tráví mnoho času, někdy jen žertováním, jindy hlubokými rozhovory. Až do chvíle, kdy se role otočí a špatné zprávy nese naopak Luigi. Ve hře se vtipné momenty střídají s okamžiky, kdy se na jevišti řeší otázky vlastní konečnosti, a ukazuje, jak velkou úlevu může přinést smích i v bezvýchodných situacích.

Lehkost formy a závažnost tématu vytváří unikátní koktejl, který dává inscenaci sílu. Jejím autorem je současný italský dramatik Edoardo Erba. Český překlad pořídila Marina Feltlová, dramaturgii inscenace připravil Pavel Ondruch a režie se ujal Jakub Šmíd, který je s Ungeltem dlouhodobě spojen. Herecké obsazení titulu je nejen velkým návratem Pavla Lišky na vyhledávanou pražskou scénu, ale i jedním z největších lákadel inscenace. Na prosté scéně se diváci mohou těšit na strhující výkon. Každý z trojice komorního obsazení komedie přináší do hry jinou energii i pohled na svět, čímž vzniká vyvážená trojice umocňující zážitek ze silného textu. Diváci sledují postavy, které se vyrovnávají se svými obavami po svém. Jeden se schovává za ironii, druhý hledá útěchu v jednoduchých radostech, třetí vnitřně zápasí s neodvratností. Přestože se hra dotýká smrti, výsledný pocit není beznadějný – právě naopak, Pstruzi ukazují, že dokud žijeme, máme i důvod se radovat.

Představení ve velkém sále kulturního domu bude dlouhé zhruba dvě hodiny a diváci během celé té doby budou balancovat mezi smíchem a dojetím.