Kapela vzniklá spontánně u táborových ohňů okolo žižkovské Kliniky se časem rozrostla na devět členů. Vzhledem k tomu, že vystoupení proběhlo první prázdninové pondělí, měli pořadatelé pochopitelnou obavu o návštěvnost. Ta se nakonec ukázala být neopodstatněná a zasněné a posmutněné unplugged muzicírování Severního nástupiště si přišlo poslechnout několik desítek lidí. Kapela jim nabídla především autorské skladby z připravované a dosud nevydané desky. Zazněly ale i zdařilé coververze z repertoáru experimentálního písničkáře Oldřicha Janoty nebo britské kapely Buriers. Bez jakékoliv zvukové aparatury sice některá slova textů písní zanikala, o to autentičtější byl ale zvuk kapely, která kromě klasických nástrojů jako kytary, kontrabas, housle či flétna ráda sáhne po banju, valše, tahací harmonice i melodice.