Kopřivnice (dam) - Seminář o výhodách i úskalích sociálního podnikání přilákal minulý týden do Kopřivnice víc než dvě desítky zájemců o tuto problematiku.
Sociální podnikání je zjednodušeně řečeno kompromisem mezi klasickou firmou a neziskovou organizací. Sociální firmy značnou část svého zisku reinvestují do obecně prospěšných činností a zároveň velmi často také zaměstnávají zdravotně či sociálně handicapované. „Sociální podnikání vytváří pozitivní efekty, ale je ziskové a jeho fungování není závislé na dotacích, jako je to například u chráněných dílen a podobně,“ vysvětlila Radmila Hrzánová z Asociace sociálního podnikání, která byla jedním z přednášejících hostů semináře. Podle ní je většina sociálních firem lokálně orientovaná, využívá místních zdrojů a také pozitivně působí na místo, kde funguje.
V Kopřivnici zatím působí jedna sociální firma. K designovému studiu Manu Manu by ale podle slov starosty Josefa Jalůvky měla brzy přibýt také cukrárna fungující na podobném principu. „Jsme v kontaktu s několika lidmi, kteří se chtějí touto cestou vydat. Jsem přesvědčen, že podniků tohoto typu bude přibývat a město se jim jistě bude snažit pomoci. Existence takových firem je totiž také otázkou prestiže,“ tvrdí starosta Jalůvka. Radnice podle jeho slov může sociálním podnikatelům pomoci především v tom, že úřad, se kterým budou muset komunikovat, jim bude klást jen minimum překážek. Město podle Jalůvky může sociálním firmám pomoci s informovaností a PR nebo třeba pronajmout potřebné prostory či pozemky. „Máme společný zájem a na případné formě podpory se jistě dohodneme,“ tvrdí Jalůvka. Koneckonců i zmíněné Manu Manu využívá podpory města ve formě 50 % slevy na nájem nebytových prostor.
