Jednatel společnosti Slumeko Jiří Kozubík.

FOTO: DAVID MACHÁČEK

Jak se po zhruba roce ve funkci ohlížíte za plány a vizemi, se kterými jste jako jednatel Slumeka nastupoval? Podařilo se je naplnit?

Ano, z velké části ano. Když jsem do funkce nastupoval, měl jsem za sebou sedm let práce ve Slumeku a poměrně jasnou představu, co by šlo změnit a zlepšit. Jedním z hlavních cílů byla kvalitnější komunikace – jak uvnitř firmy, tak směrem k městu a jeho odborům. To se podle mě podařilo posunout nejvíce a vnímám to jako jeden z největších úspěchů prvního roku. Ne všechno se podařilo dotáhnout tak rychle, jak bych si představoval, ale nastavený směr je dle mého správný.

V čem konkrétně se komunikace změnila?

Zavedli jsme jasnější pravidla pro sdílení informací a zpětnou vazbu. Informace dnes lépe proudí mezi jednotlivými středisky, mezi vedením a dělníky. Pravidelně se schází management, obnovili jsme i měsíční porady celého podniku. Dříve to bylo buď sporadické, nebo vůbec. Teď je to systém, který funguje a který pomáhá tomu, aby lidé věděli, co se ve firmě děje.

Slumeko se kromě jiného potýkalo i s problémy v personální oblasti. Jak to vypadá nyní?

Po mém nástupu chyběli v managementu klíčoví lidé. Některé pozice byly delší dobu neobsazené, jinde lidé dlouhodobě chyběli. Postupně jsme ale všechny důležité pozice obsadili, podařilo se nám přivést i mladší pracovníky a zpomalit stárnutí kolektivu. Dnes má Slumeko zhruba 75 zaměstnanců. V oblasti technicko-hospodářských pracovníků a managementu jsme v podstatě v plném stavu. U dělnických profesí je určitá fluktuace, ale už zdaleka není tak vysoká jako dřív. Po Novém roce budeme hledat například řidiče velkých vozidel a dalšího dělníka, ale už je to v normálních mezích, ne tak rozkolísané jako dříve.

Jak byste popsal současnou kondici firmy?

Hospodaření v roce 2024 dopadlo kladně a předpokládáme, že po uzavření roku 2025 bude výsledek opět v plusu. Podařilo se nám nejtěžší roky, kdy se hospodařilo s minusem, nechat za sebou a finančně je Slumeko stabilizované.

Co dnes podle vás jsou největší výzvy, před kterými firma stojí?

Jedna z největších výzev je určitě obnova techniky. Část našeho strojového parku je už morálně i fyzicky zastaralá a volá po investicích. Teď připravujeme výběrové řízení na nákup nové vysokozdvižné plošiny, kterou používáme hlavně pro údržbu veřejného osvětlení a ořez zeleně. Zároveň budeme potřebovat nové nákladní vozidlo. Některá naše technika je už ve stavu, kdy je její údržba neúnosně drahá nebo už ani není reálně možná. Cílem pro příští roky je proto navyšovat investice do techniky a nastavit opravdu pravidelnou obnovu.

Možná vůbec nejviditelnější částí vaší práce je zajištění svozu a likvidace odpadů ve městě. Co je aktuálně nejpalčivějším problémem v této oblasti?

První je špatné třídění odpadu. V bionádobách najdeme plast, v plastu papír, v komunálu věci, které se dají vytřídit. To zbytečně prodražuje vývozy a celý systém. Druhým problémem je průjezdnost. Na některých místech se kvůli špatně zaparkovaným autům nebo zúženým profilům nedostaneme k nádobám. Stačí jedno auto ve špatném místě a popeláři se fyzicky k nádobě nedostanou. Do toho přistupuje i bující zeleň, která zasahuje do komunikací. Tato místa monitorujeme a předáváme podněty správci zeleně. Pokud se jedná o zeleň ze soukromých pozemků, snažíme se vlastníky vyzývat k nápravě, ale ne vždy je to jednoduché. Snažíme se to řešit hlavně osvětou, dělali jsme i reportáž z reálného vývozu, kde je všechno dobře vidět. Spolupracujeme s městskou policií, ale ta auta neposune. Může dát pokutu, což možná působí jako určitá „výchova“, ale kontejner stejně ten den nevyvezeme. Je to ve finále o ohleduplnosti a uvědomění, že svým jednáním člověk může zkomplikovat život spoustě dalších lidí.

Slumeko už druhým rokem funguje v režimu in-house. Jaké s ním máte zkušenosti?

Na konci roku 2025 to budou dva roky, co in-house režim běží. Dá se říct, že systém je nastavený a funguje, ale neustále se vyvíjí. Už v prvním roce i letos jsme narazili na řadu praktických situací, které ukázaly, že je potřeba smlouvu s městem každoročně upravovat. Jde o zpřesňování některých položek, doplňování nových, úpravy nastavených standardů tam, kde už neodpovídají realitě a podobně. Nejde o žádnou revoluci, spíš aktualizaci, která lépe odráží praxi. To nás čeká v nebližší době i pro rok 2026.

Co in-house režim znamenal pro vaše externí zakázky?

Tam byl dopad zásadní. V rámci in-house musíme dodržovat poměr mezi zakázkami pro město a externí zákazníky v poměru 80/20. Kvůli tomu jsme museli výrazně omezit externí zakázky pro občany, firmy i okolní obce. Často se na nás ti lidé nebo obce obracejí, byli zvyklí naše služby využívat, ale my je musíme odmítat ne kvůli nedostatku kapacity, ale kvůli zákonnému poměru. Pro firmu, která byla dlouhé roky zvyklá na výrazný podíl externích zakázek, to nebylo jednoduché a proces adaptace pořád probíhá.

Jak byste dnes popsal spolupráci Slumeka a města?

Myslím, že funguje dobře a dál se rozvíjí. Vidíme prostor v tom, aby Slumeko dělalo více činností pro město a jeho organizace jako školy, školky, příspěvkové organizace a další městské subjekty. Umíme spravovat areály, komunikace, kanalizační vpusti, dešťové svody, zeleň v areálech, drobné zednické opravy, úpravy plotů. Některé věci už děláme ale spíše nárazově a umím si představit, že bychom tyto služby poskytovali ve větším rozsahu.

Kromě odpadů a běžné údržby města máte za sebou i řadu dalších akcí. Co byste zmínil?

Vedle běžné údržby jsme třeba převzali přesun stánků v centru města vlastní technikou. Museli jsme se vypořádat s velkým vandalismem na nových veřejných WC v centru, což nakonec vedlo k instalaci kamerového systému. Od té doby se situace zásadně zlepšila. Realizovali jsme některé stavební akce. Budovali jsme nová schodiště a prodloužení dešťové kanalizace na sídlišti Jih, upravovali oblouky u křižovatek kvůli lepší průjezdnosti. Na ulici Francouzské jsme před pár týdny dokončili další etapu rekonstrukce chodníků a parkovišť.

Jaké máte plány pro příští rok a další období?

Klíčové jsou pro mě tři oblasti. Je potřeba pokračovat v modernizaci strojového parku. Chci rovněž dál pracovat se zaměstnanci s cílem stabilizace kolektivu a s tím souvisejícím zlepšováním pracovních podmínek. Velký důraz chci klást také na vzdělávání zaměstnanců, aby se mohli profesně posouvat. A v neposlední řadě je to komunikace. Chci, aby se dál zlepšovala jak vůči městu, tak jeho obyvatelům. Pokud se nám podaří tyto tři oblasti posouvat, Slumeko bude dál spolehlivým partnerem.

D. Macháček