Helena Vondráčková s vokalistkami Lenkou Kopeckou a Zuzanou Ďurdinovou během vystoupení v Kopřivnici.

FOTO: DAVID MACHÁČEK

Možná poněkud dlouhé úvodní video nejen ze zákulisí dalo takřka vyprodanému sálu příležitost pohodlně se usadit a pak už na pódium nastoupila kapela Charlie Band a s prvními tóny pětačtyřicet let starého hitu Vzhůru k výškám i Helena Vondráčková. Ta se hned v úvodu omluvila publiku, že nemůže příliš hýbat rukou a zlomené žebro bolí, bez tohoto upozornění by si ale publikum zpěvaččiny indispozice po týden starém úrazu zřejmě ani nevšimlo. Veškeré neduhy totiž zanikly ve víc jak devadesátiminutovém proudu hudby, do kterého interpretka občas vstoupila s historkou či vzpomínkou uvozující tu kterou píseň. Těch nakonec návštěvníci koncertu slyšeli v podání Heleny Vondráčkové celkem pětadvacet. Dvě navíc pak přidaly ještě vokalistky Lenka Kopecká a Zuzana Ďurdinová, v jejichž podání zazněla například balada Ooo Baby Baby, kterou Vondráčková kdysi zpívala s Martou Kubišovou.

„Dramaturgii koncertů si většinou připravuji sama, protože dobře vím, jak to poskládat, ale samozřejmě kolem sebe mám i tým lidí, který mi poradí a někdy i dobře. Nikdo nejsme neomylní,“ řekla s úsměvem po kopřivnickém koncertu Helena Vondráčková a její slova o tom, že ví, čím na publikum zapůsobit, se pár okamžiků předtím beze zbytku potvrdila. V průběhu koncertu sice dostaly prostor i novější písně jako Pojď se mnou hledat modrý květ nebo Chlap je koala z posledního studiového alba Tvrdohlavá, ale primárně Vondráčková vsadila na ty největší hity celé své dlouhé kariéry. Kromě tklivé balady Dvě malá křídla tu nejsou, kterou označila za svou srdcovou píseň, publikum slyšelo skladby jako Neviděls tu stát můj rolls-royce?, Sblížení, Mám toho dost nebo Časy se mění z období Golden Kids. Zhruba v polovině koncertu zazněla také série největších hitů z šedesátých a začátku sedmdesátých let. Jen díky tomu, že je zpěvačka uvedla ve zkrácených verzích se publikum dočkalo skladeb jako Chytila jsem na pasece motýlka, Proč mě nikdo nemá rád, Pátá, Přejdi Jordán nebo Červená řeka. V závěru pak Vondráčková vsadila na energické skladby s tanečním potenciálem. Po coveru hitu I Will Survive známé z jejího repertoáru pod názvem Já půjdu dál následovalo legendární Sladké mámení, kde se publikum dočkalo i kousků slavné filmové choreografie. Skladba spojená s komedií S tebou mě baví svět už zvedla některé diváky ze sedadel a při závěrečné písni Dlouhá noc už se pod pódiem regulérně tančilo. Ovacemi vestoje si publikum následně vymohlo ještě přídavek, kterým byla muzikálová árie Lásko má, já stůňu. Po ní už se publikum spokojeně rozešlo, třebaže se zřejmě kvůli zpěvaččině indispozici nedočkalo avizovaných stepařských čísel a hostování Tomáše Slavíčka.