Jeden z největších symbolů demonstrovaného blahobytu konce minulého století je na vymření. Většina z nás pamatuje dobu, kdy satelitní anténa na balkoně nebo okně znamenala, že lidé v bytě za ní jsou ’v balíku’. Případně v něm nejsou, ale chtějí se tak navenek tvářit. Co největší talíř byl jako vstupenka do vyšší společnosti.



Satelity byly na sklonku 80. let, kdy se začaly poprvé objevovat na domech, závanem očekávané svobody. Připomínaly, že lidem už nestačí dva programy státem zmanipulované televize. Poptávka po pohyblivých obrázcích z vesmíru ale neopadla ani po sametové revoluci. Jenže teď to najednou vypadá, že tu svobodu volby chce někdo majitelům talířů vzít. Radnice bude přesvědčovat vlastníky antén na městských domech, aby je z vnějších zdí nadobro odmontovali. Mnoho domů projde revitalizací a jejich vzhled by tak prý antény narušovaly.



Kdyby šlo jen o estetická hlediska, asi by nad tím většina lidí jen mávla rukou nebo se zasmála nad dalším výmyslem byrokratů. To, jak celá přesvědčovací kampaň dopadne, přitom není až tak podstatné. Může totiž jít pouze o první mírný vzkaz, a důležitější tak bude to, co může následovat. Pokud je totiž většina antén instalována bez souhlasu vlastníka budovy, tedy města, je pravděpodobné, že se soudy mohou začít připravovat na sérii podobných kauz. A tam už to může být pro nájemníky horší. Soudce určitě nebude zajímat, co mají s drahým, ale zbytečným přístrojem dělat.



Michal Polášek