Samuel Ollender.
FOTO: ARCHIV
K o p ř i v n i c e (jfk) - Sportovní talent zdědil Samuel Ollender nejspíš z otcovy strany. On a hlavně jeho bratr hrávali na slušné úrovni kopanou. Možná by i dvanáctiletý Sam byl ve fotbale šikovný, chytly ho ale jiné sporty. Momentálně se nejraději prohání s hokejkou na bruslích. Hokej miluje, ale až roztaje led, bude se z jeho pozornosti nejvíce těšit tenisová raketa. K tomu mu jde i florbal. V každém z těchto tří sportů je žák kopřivnické ZŠ E. Zátopka výjimečnou osobností.
I když je šesťák, trénuje i hraje s osmou třídou HC Kopřivnice a střídavě nastupuje za šestou a sedmou třídu. Už teď jej lákají větší kluby k přestupu, mateřský mu to ale zatím neumožní, což je obvyklé. Už loni patřil do výběru talentů z Moravy, kteří hrají pod názvem IS Sport. Letos je tam znovu a doufá, že se stejně jako loni zúčastní Lekov Cupu, obrovského mezinárodního turnaje, kde loni jeho tým skončil na pátém až osmém místě a on sám v kanadském bodování devátý.
Právě hokej jej baví asi nejvíce. „Ale ještě to není úplně vytříbené. Platí to teď, když je sezona, v létě to zase bude tenis. V hale ho totiž moc hrát nebere,“ říká s úsměvem Samova maminka Vlaďka Ollenderová držící v náručí Samovu čtyřměsíční sestřičku Sofii. „Ale ne mami,“ oponuje jí syn. „Teď už je to opravdu hokej. Víc mě baví a asi mi to i víc jde. Navíc je snazší se tam prosadit, v tenise bych musel mnohem víc trénovat,“ říká Sam. Největšího úspěchu na ledě zatím dosáhl v sezoně 2005/06, kdy jako třeťák vybojoval s pátou třídou vítězství na přeborech ČR. Navíc má ve své sbírce řadu ocenění za nejlepšího útočníka z různých turnajů.
Samuel je i velice dobrým tenistou. Trénuje v místním klubu pod vedením Karla Fojtíka a Libuše Dočkalové. V soutěži družstev hostuje za Orlovou, která hraje SM Kentaur Ligu, tedy nejvyšší soutěž družstev, jakou může jako starší žák hrát. Páté místo na M ČR družstev, kterého s Orlovou dosáhl, považuje za jeden ze svých největších dosavadních tenisových úspěchů. Cení si i třetí příčky z oblastních přeborů a všech úspěchů na „béčkových“ turnajích. „Tenis je náročnější hlavně po psychické stránce, ale je i finančně a časově těžší jej zvládnout,“ říká Samova maminka. „Ale uvidíme, necháváme to na Samovi, jak se rozhodne. Možná, že se nakonec sportu věnovat nebude a dá přednost studiu,“ krčí rameny.
A co florbal? Ten souvisí se Základní školou Emila Zátopka, kam Sam chodí, a která mu, co se týče sportu vychází maximálně vstříc. Hraje jej v tělocviku, ale chodí i na pravidelné tréninky po škole. Na konci loňského kalendářního roku byl členem kopřivnického školního týmu, který zvítězil v pražském finále Jaga Oxygen Cupu, tedy soutěže pro školní družstva z celé ČR.
„Nijak jsme nedoufali, že by mohl mít sportovní talent, chtěli jsme jen, aby něco dělal vedle školy. Teď už je vidět, že tam je takové to všeobecné sportovní nadání. Sam je zároveň i hodně ctižádostivý ve škole, takže uvažujeme o tom, že po základce půjde na sportovní gymnázium, kde bude mít jak podmínky pro sportování, tak dobré výchozí možnosti pro vzdělání,“ uzavírá Vlaďka Ollenderová.
