K o p ř i v n i c e - Téma rozhovoru s předsedou představenstva a generálním ředitelem Tatry Ronaldem Adamsem může být v těchto týdnech jediné - dopady světové finanční krize na automobilku a také plány managementu, které by měly firmu z tíživé situace dostat.
Tatra razantně snižuje stavy svých zaměstnanců, z jakých provozů odcházejí lidé nejvíce?
Je to opravdu z celé firmy, z každého úseku a oddělení. O lidi přišlo právní, cizí jazyky, veškeré oblasti výroby, nákup, technický úsek, obchodní oddělení, IT. Studoval jsem plány, které jsme měli na rok 2006, což byla doba, kdy Tatra také měla problémy. Studoval jsem stav z roku 2008 a toto jsem analyzoval z pohledu objemu zakázek, množství práce a počtu zaměstnanců. Snažil jsem se přizpůsobovat počet zaměstnanců objemu zakázek, který se rýsuje jako reálný pro rok 2009. Pak jsem každému úseku ve firmě řekl počet zaměstnanců, který je cílový v poměru objemu zakázek pro letošní rok. V žádném případě ti, co odcházejí, nejsou jen lidé z výroby. Zasáhlo to veškeré režijní zaměstnance, techniky, všechny úseky. Ke snižování počtu zaměstnanců a potažmo nákladů docházelo napříč celou firmou, protože ta se musela vlastně zmenšit.
Kolik firma ušetří právě na mzdách?
Na přesných propočtech se pracuje. V tomto týdnu o tom budu informovat představenstvo. Snižování počtu zaměstnanců je jedno z opatření, kterým dosahujeme úspor a já odhaduji, že by to mohlo být asi 20 %. Managementu se snižují platy o deset procent, v oddělení výzkumu a vývoje dojde ke snížení platů na osmdesát procent stávající úrovně. A po několik prvních měsíců tohoto roku budeme pravděpodobně pracovat místo čtyř jen tři týdny v měsíci, což by mohlo přinést úsporu řekněme deset procent. Celkově mohu říci, že usiluji zhruba o třicetiprocentní úsporu v oblasti mzdových nákladů, protože naše zakázky jsou také zhruba o 30 procent nižší.
Kdy se projeví úspory v hospodaření firmy?
Někteří lidé odejdou okamžitě. Máme pro některé z nich až pětiměsíční odstupné, pokud by lidé měli do pěti měsíců odejít do důchodu, tak ve firmě zůstávají. Je tedy velmi obtížné říci, kdy přesně se efekty úsporných opatření projeví. Některé okamžitě u jiných to bude nějakou dobu trvat, ale předpokládáme, že po uplynutí zmiňovaných pěti měsíců bychom měli vidět to 30% snížení nákladů.
Dá se s jistotou říci, že to aktuální bylo poslední hromadné propouštění? Nebo se bude už ke konci roku přebírat zpět nebo naopak dojde k další vlně propouštění?
Chcete po mně, abych vytvářel prognózu světové finanční krize. Já věřím tomu, že se zvedneme do konce roku 2009 nebo v nejhorším v roce 2010. Máme několik projektů, které mohou zvýšit prodeje našich vozů. Moje osobní přesvědčení je, že to, co děláme nyní, jsou opatření pro dno společnosti a že se na tom dně nacházíme právě nyní.
Kde došlo k největšímu poklesu zájmu o tatrovky?
Evropská unie nepatří k naším nejdůležitějším odběratelům. To je Rusko, kde je ropa a plyn, Austrálie se svými doly nebo Indie, která dokonce zvyšuje zakázky na vojenská vozidla. Naší šancí pro letošní rok v tuzemsku je zakázka na vojenské vozy. Protože stát stále má peníze na to, aby zvýšil objem zakázek a tyto peníze také vynakládá. Soukromý komerční sektor je tou oblastí, kde dochází k velkému útlumu a problémům.
O jaké konkrétní státní zakázky by mělo jít?
Chceme, aby vláda podpořila nákup hasičských vozidel. To jsou auta, která se nakupují za státní peníze nebo dokonce za peníze z EU a je zde prostor pro to, aby se tyto nákupy realizovaly. Ministerstvo obrany má také obci na středně těžká vojenská vozidla a my bychom chtěli, aby harmonogram dodávek byl pozměněn a některé nákupy plánované na příští rok byly realizovány už letos. Já už jsem ohledně této věci kontaktoval premiéra Topolánka, ministryni Parkanovou i ministra Římana a oni všichni rozumí našim požadavkům. Zdůrazňuji, že Tatra nechce od vlády žádné peníze, žádnou záchranu, ale chce od ní zakázky.
Jaký je stav zakázek v dceřiných společnostech? Mají více práce díky externím objednávkám?
Šestatřicet procent jejich obchodu tvoří zakázky Tatry a tady je pochopitelně pokles. Tawescu se vede poměrně dobře, tato dceřiná společnost má zakázky. Hospodaření Taforge se pohybuje více méně kolem nuly, ale Tafonco prožívá složité období. V dceřiných společnostech probíhají úsporné aktivity jako v mateřské firmě. Tatra se snaží dát Tafoncu zakázky a svými marketingovými aktivitami se snaží pomoci mu získat nové zakázky, ale o nějakém dotování nemůže být řeč.
Nemohou vážné finanční potíže belgické finanční skupiny KBC, která je spoluvlastníkem Tatry, automobilku ohrozit?
Nemám žádný důvod myslet si, že problémy belgické finanční skupiny KBC by mohly negativně ovlivnit ČSOB a potažmo Tatru. Podílníkem Tatry je její dceřiná společnost KBC Private Equity, ta vlastní asi 23 % akcií, ale přímé napojení KBC na Tatru není. Je pravda, že KBC je vlastníkem ČSOB, což je banka, se kterou Tatra spolupracuje. KBC měla v Belgii obrovské problémy, ale ČSOB je nemá. Pochopitelně ČSOB se stejně jako nám nelíbí situace v Tatře, ale velmi úzce spolupracuje a v současné době se snažíme vyvinout nějaké produkty, které by umožnily financování našich vozidel zákazníkům tak, abychom podpořili prodej.
Není krizí nějak ohrožena majetková účast dalších stávajících podílníků v Tatře?
Já nemůžu mluvit za ně, samozřejmě každý je postihnutý krizí, ale nemám absolutně žádné signály, že by chtěli akcie prodat. Navíc mám lidi, kteří by chtěli akcie Tatry naopak koupit.
Je patrný nějaký pozitivní vliv oslabování koruny na firmu?
Samozřejmě, že slabší česká koruna by nám jako exportérům měla dělat radost, protože umožňuje vyšší zisk. Na druhou stranu při poklesu zakázek je těžké mluvit o nějakém příznivém dopadu slabší české koruny. Máme potenciálního zákazníka, který se zajímá o 200 vozů. Pokud by se tento obchod uskutečnil před šesti měsíci, dosáhli bychom za vyšší cenu nižšího zisku. Ale díky stávajícímu kurzu si můžeme dovolit snížit cenu a ještě dosáhnout vyššího profitu. Slabší koruna je pro nás tedy jakýmsi marketingovým nástrojem, který nám může pomoci získat další zákazníky. Dá se říci, že Tatra prošla dvěma krizemi. Tou první byla silná česká koruna a druhou byla finanční krize. Na jednání s premiérem jsme mluvili také o tom, že ČR potřebuje stabilní měnu, kurz koruny je velmi proměnlivý, a to trhům nesvědčí.
V jakém stadiu je v současné situaci projekt výroby replik historických osobních tatrovek?
Tento projekt jsme nezastavili a dokonce ani nezpomalili, protože nás v tomto stádiu nestojí žádné peníze. Spolupracujeme se třemi univerzitami a tam se nyní pracuje na přípravách, které se týkají podvozku, designu a podobně. Já doufám, že jednou to auto budeme mít a v té době už snad bude i po krizi, a tak bude i někdo, kdo si ho koupí.
David Macháček
