Jaroslav Najvar, známý mezi skauty pod přezdívkou Rikitan, spolu se svou ženou přijímali od účastníků za svou dlouholetou činnost gratulace, slova díků i drobné dárky.
FOTO: ILONA MAZALOVÁ
Š t r a m b e r k (ili) - S více než měsíčním předstihem se rozjela příprava na jmenování Rikitana a Pomněnky hrdými štramberskými skauty u příležitosti odchodu z aktivního vedení střediska Junák Štramberk. Na celou akci, do které bylo zasvěceno přes dvě stovky lidí, bylo uvaleno přísné informační embargo, aby oba jmenovaní Jaroslav a Dagmar Najvarovi nebyli připraveni o moment překvapení. To se taky opravdu podařilo.
Zatímco oslavenci byli podle slov jednoho z pořadatelů oficiálně pozváni v pátek 5. října na Libotín na normální „pokec“, čekali je po příjezdu mladí skauti s deštníky, aby je doprovodili do kruhu z pochodní. To bylo impulzem pro skauty, přátele, hosty, sponzory a ostatní účastníky, aby kruh uzavřeli s hořícími svíčkami v ruce. Rikitanovi a Pomněnce byl předán bývalým starostou Janem Sochou řád Hrdého štramberského skauta, od místostarosty Pavla Podolského se oběma dostalo poděkování od městského úřadu a skauti svému guru předali vzpomínkový obraz. Společnou píseň Pampelišky pak ukončil ohňostroj a následoval nekončící zástup gratulantů.
A jaké byly bezprostřední pocity oceněného Rikitana? „Cítím se hrozně. Nemám rád žádné oslavy, ale to mě dostalo,“ netajil své dojetí člověk, který mezi skauty vstoupil v roce 1945. Pro všechny, které neodradila nepřízeň počasí, byl připraven guláš a občerstvení ve stanu. „Ta námaha určitě stála za to,“ vyznala se za pořadatele Karla Procházková alias Špacírka.
