P ř í b o r - Pokrok se nedá zastavit v ničem a ani gastronomie nezůstala ušetřena. Nejlepším důkazem toho mohou být jídelní lístky, které se ještě před dvaceti lety vešly na jeden list papíru velikosti A4 od předkrmů, polévek, hlavních jídel, dezertů, salátů až po přílohy. Dnes se většinou jedná téměř o knihy, které prověří zájem a trpělivost hostů.
„Opravdu, před revolucí nebyl zájem se výrazně zviditelňovat. To se tolerovalo pouze několika vybraným hotelům, jejichž klientela byla zčásti zahraniční a které sloužily RAJi (restaurace a jídelny, pozn. red.) jako vlajková loď,“ přiblížil tehdejší situaci Jaromír Bílek, který jako kuchař prošel kuchyněmi nejen celého okresu, ale i kraje. Ke klasice patřila vepřová pečeně se zelím a knedlíkem nebo jeho levnější varianta s bůčkem, hovězí guláš, rajská s těstovinami, selská amoleta a knedlík s vajíčkem. Jak Bílek přiznává, před revolucí se zcela běžně nedodržovaly gramáže, zaměňovaly se suroviny, zejména v mase, i čerstvost používaných potravin byla leckdy zavádějící. Systém kontrol, který je nastaven v současnosti, tyto negativní jevy zcela eliminuje. „Navíc je teď v oboru tak silná konkurence, že si podobné podvůdky nikdo nedovolí, aby jeho podnik neztratil v očích veřejnosti kredit,“ uklidňuje Bílek.
Změny vidí i v tom, jak se jednotlivá restaurační zařízení snaží vyprofilovat nejen interiérem, ale i sortimentem. „Po velkém porevolučním boomu, kdy všichni otevírali mexické, španělské, indické a kdovíjaké restaurace, se zase pozvolna všichni vracejí k národní klasice. Určitě si člověk rád čas od času dá něco exotického, ale stejně pořád vítězí domácí kuchyně, která je v jednotlivých regionech doplněna o místní speciality.
A to je to, co dělá dobré jméno kuchyně.“ Velkými změnami prošlo i samotné zařízení kuchyně. Sporák, elektrická pec, várnice na uchovávání teplých hotovek a výjimečně myčka na nádobí bylo standardní vybavení všech kuchyní. „Dnes jsou některé kuchyně spíš jako kosmické laboratoře. Všechno v chromu a skvěle se zlepšilo odsávání, které bylo Achilovou patou kuchyní.“
Určité mezery u hostů Bílek spatřuje v kombinaci jídla a pití. „Raději by si měli zákazníci nechat poradit při volbě vín, anebo zůstat u neslazené minerálky. Protože i ta nejlepší kulinářská specialita po spláchnutí spritem vyjde vniveč.“
Ilona Hoffmannová