K o p ř i v n i c e (dam) - Vytěžit maximum ze slavné historie značky pro současnost a budoucnost automobilky Tatra, tak by se daly zestručnit plány, které z největší kopřivnické firmy prosákly v průběhu minulého týdne. Obrovské pozdvižení vyvolalo zveřejnění myšlenky na zavedení výroby replik legendárních historických tatrovek, zároveň se začalo mluvit o velkých plánech, které automobilka má s rozvojem Technického muzea v Kopřivnici, jež spravuje a prezentuje věhlasnou minulost kopřivnického automobilového výrobce.
„Ty dvě věci spolu nijak přímo nesouvisí a je jen shodou náhod, že se o nich začalo mluvit ve stejnou dobu,“ říká mediální zástupce Tatry Vladimír Bystrov. Náhod a nečekaností je navíc v tomto případě víc. Informace o záměru vyrábět repliky historických tatrováckých osobních vozů poprvé zazněla jako okrajová informace v rozhovoru, který šéf automobilky Ronald Adams poskytl Hospodářským novinám. Ze zmínky se v okamžiku stala senzace, kterou přinesla snad všechna tuzemská média a fanoušci značky se při pomyšlení na realizaci tohoto plánu tetelí blahem.
„Byla to vlastně jen myšlenka. Ale až po reakci, kterou vyvolala, si Ronald Adams naplno uvědomil, jak velký zájem a jak velké nadšení dokáže vyvolat věc, která je z obchodního hlediska marginální, ale může být obrovsky důležitá z hlediska image firmy. V lidech stále tatrovácká tradice žije a fandí takovým nápadům,“ vysvětluje Bystrov, proč původně jen výhledová myšlenka nyní dostává jasnější obrysy a lidé z automobilky se zabývají její proveditelností v praxi.
Už nyní je jasné, že pokud se ’nové - staré’ Tatry začnou vyrábět, budou mít pro Tatru význam spíše reklamní. Auta by mohlo v nově zřízené dílně stavět zhruba 50 nových zaměstnanců. Navíc by nešlo o kompletní repliky tatrovek.
„Budeme vyrábět pouze slavné tatrovácké karoserie, které budou montovány na podvozky stávajících špičkových výrobců automobilů, to znamená na typ podvozků podobný typům Ford, Škoda nebo Subaru,“ vysvětluje své plány generální ředitel Tatry Ronald Adams. Podle jeho slov navíc rozhodně není možné o projektu uvažovat jako o znovuobnovení sériové výroby osobních aut. Mluví se o tom, že by vznikly pouze omezené sběratelské série v počtech mezi dvěma a čtyřmi sty vozy ročně. Nejde taky o záležitost nejbližší doby, pokud projekt dojde realizace, tak by první vozy s ’tváří’ T603, T77, legendárního Tatraplánu nebo poslední limuzíny T700 mohly vyjet v roce 2010 a jejich cena by se měla pohybovat okolo 800 tisíc korun. O tom, že o repliky bude zájem, nepochybují v Tatře ani příznivci značky.
Zpráva o možnosti výroby replik zcela zastínila plány, které má Tatra s místním muzeum. Správní rada muzea, které předsedá rovněž Adams, totiž projednala variantní plány jeho dlouhodobého rozvoje. „Dohodli jsme se, že obsah předložených variant bude zatím důvěrný. Mohu ale potvrdit že se plánuje ambiciózní expanze muzea,“ prozradila Lenka Heráková, která ve správní radě zastupuje radnici. Podle dostupných informací mezi zvažované varianty patří přístavba muzea, vytvoření zcela nových expozic i depozitářů, zkvalitnění služeb návštěvníkům a ve hře je dokonce i možnost přestěhování části expozice do jiných prostor. „Tatra má zájem muzeum účinně podporovat tak, aby mělo dostatek financí na svůj rozvoj, víc prostor a mohlo přitáhnout víc zákazníků,“ formuloval pouze obecně plány automobilky Bystrov s tím, že více se bude vědět v polovině roku poté, co se k variantám rozvoje muzea vyjádří akcionáři automobilky. Starosta města Josef Jalůvka připomenul, že kromě dlouhodobých vizí správní rada odsouhlasila i plán pro nejbližší období. „Ještě do začátku letní turistické sezony by měl být rozšířen stávající muzejní ’shop’ a pracovat se bude na marketingovém zviditelnění muzea inzercí v časopisech, spoluprací s cestovními kancelářemi. To by se mělo odrazit ve zvýšení návštěvnosti,“ uvedl starosta.
