Šéf renovačního týmu Jiří Střecha vypráví prvním návštěvníkům interiéru vlaku historky z jeho oprav.

Kopřivnice (dam) – Renovace Slovenské strely byla velkým dobrodružstvím. Přestože byla dopředu pečlivě připravena a restaurátoři měli poměrně hodně dobových materiálů, čekalo na ně často až detektivní pátrání. Například výsledná višňová červeň Slovenské strely je výsledkem hledání zbytků původních nátěrů zatečených za rámy oken a dveří, pátrání v dobových barevných vzornících Tatry a srovnání s dobovými popisy vlaku.

„Asi největším oříškem bylo zprovoznění systému patentního elektromechanického přenosu výkonu a jeho regulace. Nebyla kompletní dokumentace, pamětníci už nežijí. Šikovní elektrotechnici ale dokonale pochopili Sousedíkův systém, vžili se do toho, jak ho měl vymyšlený, a díky tomu to dnes jezdí stejně jako v roce 1936,“ nechal se slyšet šéf renovačního týmu Jiří Střecha.

Při renovaci došlo na mnohé další zajímavosti. Stolař, který vyráběl repliky oken Slovenské strely, například kvůli této zakázce vybudoval napařovací linku, aby mohl ohýbat dřevo na jejich rámy. Podobně zajímavé bylo i pátrání po designu potahu sedadel. Zelený plyš na sedadlech Strely nebyl původní. Barevnost popisovanou v dobových materiálech nakonec renovátoři ověřili na kousku látky vevnitř čalounění sklápěcí sedačky strojvedoucího a rozteč žíhání na tkanině speciálně utkané jen pro Slovenskou strelu pak experti rozměřovali podle dobových fotografií.