Současný názor upřednostňuje jako prvotní název „Mniší“, právě pro spojitost s původní, zaniklou obcí Zdislavice, patřící cisterciákům. S výjimkou pojednání o Zdislavicích se tento názor celkem shoduje se sto let starým výrokem z Moravského Kravařska (1898): Osada tato založena byla okolo r. 1302 od mnichů velehradských, a odtud nazvána byla Mniší. Jméno toto později změněno bylo v název nynější (= Myší).
Z logiky věci ale vyplývá: proč by měl být název „Mniší“ jen tak změněn na „Myší“? Odpověď je dvojí:
1) Během staletí došlo ke zkomolení „původního“ významu, protože - jak známo - jazyk spěje ke zjednodušení (z Mnišího se stalo Myší), a zároveň byly „původní“ souvislosti se vznikem obce a mnichy lidem zapomenuty (tento názor odpovídá Topografii Řehoře Volného).
2) Původní, dokonce snad prapůvodní (předkolonizační) název místa byl „Myší“, ale teprve daleko později, možná až v 18. či 19. století, místopisci, autoři vlastivědných pojednání či zájemci o historii v souvislosti s původem Větřkovic a Zdislavic nesprávně vydedukovali, že původní název obce byl „Mniší“ (tento názor odpovídá hypotéze Žunkovičově).
Přitom územní rozsah vsi Zdislavice a místa „Myší“ nemusel být totožný; určitou dobu mohly existovat paralelně oba názvy. Problém lokalit přirovnám k současným geografickým pojmům Helénské údolí - kopec Haškovec - trempská osada Orinoko. Dnes se v rozlišení těchto lokalit sice vyznáme (alespoň ti starší), ale méně již dnešní mladá „počítačová“ generace. A jak to bude s budoucími generacemi, pro které bude četba dobrodružné literatury či myšlenka trempinku 30. let 20. století hlubokým středověkem, raději ani nepomyslím. Dnes nám je v tomto směru ještě srozumitelná filozofie trempinku, tj. co vedlo předválečné trempy k pojmenování své osady, ale jak to bude za 500 nebo více let? Budou však existovat (minimálně psané) historické podklady - kroniky, mapy, encyklopedie apod., ve kterých bude možno určitý problém zjistit. My dnes však máme podkladů - středověkých listin - poskrovnu, a to ztěžuje bádání.
Abych se vrátil k našemu problému, ve dvacátém století pak bohužel zvítězil první výše uvedený názor. Na základě toho došlo později k přejmenování obce směrem k „původnímu“ názvu (z Myší se stalo Mniší). Nejspíš o tom rozhodl lid, tedy obecní zastupitelstvo, a možná ve stylu: „Nejedná se přece o žádnou myší díru! - Mniší zní lépe a daleko honosněji než jakési Myší!“
Nikdo soudný ale nepředpokládá, že po myši, hlodavci tak nepopulárnímu, by stálo zato nazvat jakoukoli obec v kterékoli době. Ale nejen proto jsem zastáncem druhého (Žunkovičova) názoru. Domnívám se, že v moderní době došlo v této věci k jedné důležité záměně: název obce je nutno vidět nikoli ve spojitosti s mnichy, ale s charakterem krajiny. Podle čeho se tedy říkalo „Myší“? K tomu nám musí dopomoci pan Žunkovič.
Před první světovou válkou vypracoval slovinský badatel Davorin (Martin) Žunkovič (1858-1940) originální teorii. Její podstatou je tvrzení, že původní slovanské názvy osad, dané jejich přírodní charakteristikou, byly během staletí téměř zapomenuty a do popředí se ve středověku dostaly německé „kancelářské slepeniny“, výsledek snažení německých správních úředníků jednotlivých panství. Ti „překládali“ původní slovanské názvy, přičemž vytvořili mnohdy zcela nesmyslné patvary. Žunkovič šel dokonce dál a dokazoval, že Slované - coby národ - se nestěhovali Evropou jako cirkus, nýbrž že jsou evropským pranárodem, z evropské půdy vzešlým. Postavil tak na hlavu tzv. zakarpatskou teorii o příchodu Slovanů do střední Evropy v 5.-6. století. Své výzkumy publikoval německy mezi lety 1905 až 1911 a neustále doplňoval v šesti vydáních knihy Wann wurde Mitteleuropa von den Slaven besiedelt? = Kdy byla střední Evropa Slovany osídlena?, jejíž poslední vydání nazval Die Slaven, ein Urvolk Europas = Slované, evropský pranárod. Jediné, 3. vydání z roku 1907, bylo precizně přeloženo do češtiny hranickým farářem Vojtěchem Srbou.
(Pokračování příště)
Igor Jalůvka
