Původ mnohých názvů obcí mezi Odrou a Ostravicí není vždy jednoznačně vysvětlen. U dnešních názvů lašských sídel většinou historikové vycházejí ze dvou alternativ:
1. Název měl český (často staroslovanský) původ, pocházející mnohdy ještě z doby předkolonizační, a ten později němečtí správní úředníci na panstvích „přizpůsobovali“ pro německou vrchnost.
2. Původní název osady byl německý - souvisel s příchodem německých kolonistů po roce 1230 - a teprve později jej slovanské obyvatelstvo „přizpůsobovalo“ češtině.
Daleko později, až v 18. století, za vlády Marie Terezie byl uzákoněn německý název každé obce v mocnářství. Císařovna totiž v době svého panování staronově nařídila, že každá obec musí mít (též) německé jméno, aby císařský úředník neměl s vyslovováním slovanských pojmů problémy a aby se tyto nepřepisovaly různě (taktéž Židé si byli nuceni dávat za Josefa II. německá příjmení).
Pokud se jedná o ryze slovanský název Kopřivnice, ten přímo nesouvisí s příchodem německých kolonistů na severovýchodní Moravu. Někteří historikové jsou toho názoru, že vznik vesnice nelze vyloučit ani před rokem 1230. Pro jméno Koprziwnicze se teprve roku 1724 poprvé připomíná německý název Nestlndorff.
Co se týče vesnice Mniší, na první pohled je zřejmé, že její jméno má taktéž slovanský původ. Německý charakter zde dokonce nevykazuje ani paralelní německý název, později oficiální pro rakousko-uherské úřady (Mischy). Na rozdíl od Kopřivnice tak nedošlo k německému „překladu“, dokonce ani v 18. století. Pouze se německy přepsal tehdejší název obce: Myší = Mischy. Odkud se ale vzalo toto jméno?
Nahlédneme-li do (na svou dobu precizního) vlastivědného sborníku Moravské Kravařsko (Příbor, 1898), můžeme se na str. 279 dočíst: Myší, dříve Mniší (něm. Mischy), obec politická a katastrální, na západním úpatí hory Kazničova … a na straně následující: Osada tato založena byla okolo r. 1302 od mnichů velehradských, a odtud nazvána byla Mniší. Jméno toto později změněno bylo v název nynější. Tvrzení se zpřesňuje na str. 97 - … Mnichy velehradskými, jimž asi od r. 1260 do 1347 patřila fara příborská, založeny osady Dětřichovice a Mniší (nyní Větřkovice a Myší).
Za sto let se však historická věda přece jen zpřesnila. PhDr. Michal Mocek se ve své práci Příbor 1251-1650 (Nový Jičín, 1992) na str. 18-20 věnuje vzniku nejstarších osad na Příborsku a jejich názvům: U těchto vsí známe zakladatele jen v případě Větřkovic - jimi byli velehradští mniši. Co se týče vsi „Mniší“, v poznámce 26) upřesňuje: Počítám vsi, které se nacházejí v pramenech 13. - 15. století s výjimkou Zdislavic (na jejich místě asi Mniší)… K tomuto tématu dále čteme: V základu názvu zaniklých Zdislavic (v katastru Mniší) i blízkého Libhoště jsou celá osobní jména slovanského původu… a pak: Tato ves (Zdislavice) se totiž připomíná, poprvé a naposled, r. 1347 v listině o majetku kláštera Velehrad na Příborsku.
Dr. Mocek se ve své práci zmiňuje o obci Mniší jen mlhavě; už vůbec ne o jejím názvu, protože ten nefiguruje na žádné z listin mezi roky 1251-1347. Zato hovoří o Zdislavicích, založených velehradskými cisterciáky (str. 21). Na katastru pozdější obce „Mniší“ stála původně ves Zdislavice, založená, podobně jako Větřkovice, velehradskými cisterciáky.
V Dějinách města Příbora (kolektiv autorů, Nový Jičín, 2002) se již přímo hovoří o Zdislavicích jako o předchůdci „Mniší“: Roku 1347 se olomoucký biskup Jan VII. Volek (1334 - 1351) dočasně ujímá zpustlých vesnic Větřkovice a Zdislavice (pozdější Mniší)…
Nikde se neuvádí důvod zániku Zdislavic. Patrně v době počátku správy obce novou hukvaldskou vrchností byly Zdislavice tak zpustlé, že došlo k novému rozvoji obce již v jiných dimenzích. Přesto ani to by nebylo důvodem ke změně názvu. Je to vcelku záhadou. Ale skutečností je, že se později ujal nový název - Myší, anebo Mniší.
(Pokračování příště)
Igor Jalůvka
