Víťa Marčík si z Kopřivy, která probíhala minulý týden v Katolickém domě, odvezl cenu diváka za své představení Mystéria Buffa. Další divadelní festival téhož jména čeká Kopřivnici o tomto víkendu.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Rozdělením trojice cen vyvrcholil minulou sobotu před půlnocí v Katolickém domě čtyřiadvacátý ročník přehlídky netradičního divadla Kopřiva. Dvoudenní festival nabídl divákům osm soutěžních představení, koncert, výstavu a také nečekaný bonus v podobě inscenace Nápad zdejšího divadelního souboru Smršť.
Porota letos ve zcela novém složení tradičně udělila ceny Za umělecký přínos a Nejlepší herecký výkon. V prvním případě putovala cena do Brna tamnímu divadlu Kufr, herečky Adéla Kratochvílová a Dagmar Trávníková přesvědčily porotce netradičně inscenovaným příběhem z období holocaustu nazvaným Židovka, aneb Žonglování se životem. Herecká cena pak po zásluze putuje na Slovensko, a to rozhodně nejen proto, že tamní divadelníci obstarali celou polovinu programu letošní přehlídky. Za excelentní výkon, kdy bez rekvizit na prosté scéně dokázali ztvárnit dohromady třináct postav a víc jak půldruhé hodiny nejen že „neslezli“ z jeviště, ale ani nezavřeli ústa, si druhou skleněnou sošku odvezli Peter Čižmár a Miki Macala z Divadla Kontra. Jejich představení „Kamene vo vreckách“ konečně sbírá ocenění po celé Evropě. Divácká cena, o jejímž příjemci rozhodovali svým hlasováním sami návštěvníci Kopřivy, nakonec putovala do rukou Víti Marčíka, který si náklonnost publika získal svým komunikativním pojetím divadla a inscenací Mystéria Buffa, která byla navíc vůbec posledním bodem programu přehlídky.
Dramaturg Kopřivy Jiří Cachnín, který odmítl festival, u jehož zrodu před víc jak dvěma desetiletími stál, opustit i po odchodu z kulturního domu, byl po přehlídce očividně spokojen. „Zdá se, že vsadit na posílení slovenského divadla v dramaturgii bylo správné rozhodnutí. V hodnoceních jednotlivých představení se „vynikající“ objevovalo více než dřív a úroveň hostujících divadel byla vzácně vyrovnaná,“ liboval si Cachnín. Spokojený mohl být také s návštěvností, ta letošní podle něj dokonce byla o něco vyšší než vloni ještě v kulturním domě. Nový impulz Kopřivě daly také nové inscenační prostory. Kopřivnický Katolický dům je pro tento druh přehlídky vyhovující a přesuny do sálu Kulturního domu ve Štramberku a pobyt na tamním v sobotu odpoledne prosluněném náměstí si pochvalovali jak diváci, tak herci. „Nevyšla nám bohužel zamýšlená venkovní představení. Na to, aby herci i diváci strávili hodinu a půl sledováním divadla pod širým nebem, bylo přece jen ještě zima. Příjemnější bylo určitě zůstat vevnitř,“ přiznal Cachnín.
Jestli se bude i napřesrok opakovat letošní situace, kdy se v kulturním kalendáři v těsném závěsu objevují hned dvě Kopřivy, dnes nikdo nedokáže říci, téměř jisté ale je, že Jiří Cachnín své festivalové dítko opustit nehodlá. „Nemám důvod Kopřivu opouštět zvlášť po letošním ročníku, který se opravdu vyvedl. Organizační tým pracoval skvěle, lidé přišli a dobře se bavili. Každopádně doufám, že do příštího roku se situace nějak rozumně vyřeší ku prospěchu Kopřivy,“ doufá dramaturg Cachnín.