Kopřivnice (dam) – Odpady navezené v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století do lokality za místní čističkou odpadních vod by neměly představovat žádné významnější ekologické riziko. Takové jsou alespoň výsledky průzkumu, který na konci loňského a začátkem letošního roku prováděla chrudimská společnost Vodní zdroje Ekomonitor. Analýza vzorků z patnácti vrtných sond a šesti hydrogeologických vrtů rozmístěných na víc jak devítihektarové ploše potvrdila, že v lokalitě je především stavební odpad z období asanace staré Kopřivnice. „Je skutečností, že v lokalitě byla zjištěna také mírná kontaminace polyaromatickými uhlovodíky, což znamená, že v půdě jsou obsaženy nějaké ropné látky, ale jejich koncentrace není nebezpečná. V toku Kopřivničky, tvořící jednu hranici zkoumané lokality, bylo navíc zjištěno bodové znečistění arsenem, ale ani to není významné,“ uvedl Hynek Rulíšek, vedoucí odboru životního prostředí zdejší radnice.
Odborníci, kteří znečištění lokality zkoumali od loňského prosince do letošního března, v závěrečné zprávě konstatovali, že někdejší skládka nepředstavuje reálné karcinogenní ani nekarcinogenní zdravotní rizika a není nebezpečná pro člověka, zvířata, rostliny, a dokonce ani pro povrchovou a podzemní vodu.
Vzhledem k tomu, že výsledky analýzy vycházejí pouze z jednorázového odběru, plánuje kopřivnická radnice průběžný monitoring v následujících dvou letech, který by měl definitivně potvrdit, že oblast není nebezpečná. „Během následujících dvou let budou 4x ročně odebrány vzorky z šesti již existujících hydrogeologických vrtů a podrobeny stejným laboratorním rozborům, jak při prvotní analýze,“ vysvětlil další postup Hynek Rulíšek s tím, že náklady na tento monitoring by měly být zhruba ve výši 200 tisíc korun. Stejný postup jako v lokalitě za čističkou odpadních vod město už v minulosti využilo i u dalších lokalit se starou ekologickou zátěží na svém území.
Přestože odborníci budou někdejší skládku sledovat, už nyní je téměř jisté, že nebudou potřeba radikální řešení jako odtěžení někdejší skládky, které by mohlo stát až půldruhé miliardy, nebo vodotěsné uzavření tělesa skládky, které by přišlo na více než 270 milionů korun. „Tyto extrémní varianty už vůbec nejsou ve hře. Až budeme mít definitivní výsledky dlouhodobých rozborů, rozhodneme se pro nejvhodnější rekultivaci dané lokality,“ uvedl Rulíšek s tím, že je možné, že na bývalé skládce vyroste les, bude rozšířen přirozeně vznikající mokřad a vyloučeno není ani zemědělské využití pozemků, které jsou z poloviny v soukromých rukou a zbytek vlastní město a stát.
