Kopřivnice (red) – V rámci socioekonomické studie, kterou pro město zpracovala firma Berman Group, se zkoumal i populační vývoj. V Kopřivnici žilo na konci roku 2012 celkem 22 649 obyvatel, což je téměř 15 % populace novojičínského okresu. Vývoj počtu obyvatel je nepřímým znakem relativní atraktivity města a současně jedním z faktorů, který ovlivňuje jeho další rozvoj. Proto je znepokojující, že v Kopřivnici se počet obyvatel v posledních letech snižuje. Hlavní příčinou úbytku obyvatel je zvýšená míra stěhování, v roce 2012 měla Kopřivnice druhý nejvyšší migrační úbytek v okrese Nový Jičín. Saldo přistěhovalých a vystěhovalých se od roku 1991 pohybuje v záporných hodnotách. Od 2001 do 2012 ve městě ubylo stěhováním téměř 2 000 obyvatel, přírůstek přirozenou změnou v tomto období činil 855 obyvatel.
Migrační chování obyvatel správní oblasti obce s rozšířenou působností (dále SO ORP) Kopřivnice je dlouhodobě příznivější než v samotné Kopřivnici, což je do určité míry důsledkem odlivu obyvatel z Kopřivnice samotné do menších obcí v okolí (Ženklava, Závišice, Skotnice, Kateřinice, Trnávka a Mošnov). Téměř polovina lidí se stěhuje mimo tuto oblast a více než čtvrtina se stěhuje do lokalit mimo území Moravskoslezského kraje. V posledních šesti letech hlavní migrační proudy směřovaly do regionálních center – Nový Jičín, Ostrava, Frýdek-Místek, do Prahy a Brna a z okolních SO ORP byl také silný migrační proud do Frenštátu pod Radhoštěm. Podíváme-li se na pohyb obyvatel v rámci jednotlivých městských částí Kopřivnice, je zřejmé, že lidé odcházejí především z centrální části města. Ve všech třech místních částech se počet obyvatel zvyšuje, a to již od roku 1991.
Věkovému složení populace ve městě a SO ORP Kopřivnice v současné době dominují mladí lidé narození v letech 1970-1975. Se změnou životního stylu mladých lidí počet narozených dětí od roku 1991 klesal, mírný nárůst byl zaznamenán jen v letech 2005-2009, zejména vlivem silných populačních ročníků ze 70. let. Šlo však pouze o přechodný jev.
Stárnutí obyvatelstva dokládá zvyšující se průměrný věk obyvatel a stále rostoucí index stáří. Za posledních 10 let se průměrný věk celkově zvýšil o 4,2 let. U indexu stáří je posun ještě markantnější – zatímco v roce 2000 připadalo na 100 dětí ve věku 0-14 let 40,8 osob ve věku 65 a více let, tak v roce 2012 to bylo již 95,8 osob. Úbytek (absolutní i relativní) je ve městě nejvíce patrný u dětské složky, kde se podíl věkové kategorie do 14 let za posledních 10 let snížil o 4 p.b. Naopak počet obyvatel v produktivním věku stagnuje a výrazně vzrůstá počet obyvatel v poproduktivním věku. Určitým pozitivem pro Kopřivnici je, že populace ve městě sice v posledních deseti letech stárne, ale v porovnání s okolními obcemi okresu a krajem nižším tempem. Hlavním důvodem je mladší populace, která v posledních letech zajistila dostatečně silnou dětskou složku.
Podle populační prognózy bude ve městě docházet k dalšímu poklesu počtu obyvatel. V Kopřivnici lze v následujících letech očekávat pokles počtu obyvatel věkové kat. 0-14 let, výrazný pokles osob ve skupině 15-64 let a výrazný nárůst počtu obyvatel nad 65 let věku. Nárůst podílu seniorů se předpokládá až na 23,2 % v roce 2040. V absolutních číslech se počet seniorů zvýší ze stávajících 3 000 na 5 000. V následujících letech se zvýší také index stáří a lze předpokládat, že překročí hranici 100 %. Ve srovnání s průměrem ČR jde ale i tak o příznivější vývoj.
Díky prodlužování naděje dožití a také v důsledku nižší porodnosti obyvatelstvo Kopřivnice postupně stárne a do budoucna nelze předpokládat výrazné změny tohoto trendu. Zvyšování počtu osob starších 65 let však nebude plynulé, podle stromu života nejprve dojde ke zvýšení podílu osob důchodového věku (cca do roku 2021), následované však v dalším období určitým snížením, poté bude následovat další mírný nárůst.
Změny v počtu dětí a mladých lidí nejsou v porovnání s poproduktivní složkou populace (seniory) tak výrazné. Přesto však v následujících letech meziroční nárůsty či úbytky předškolních dětí, žáků základních a středních škol budou výraznější a přinesou potřebu reakce v oblasti plánování kapacit jednotlivých vzdělávacích zařízení, jejichž kapacita je ovšem dostatečná. Zpracovaný výhled do roku 2040 předpokládá pokles dětské složky z 15 na 14 %, což v absolutních číslech představuje snížení z 3,5 tisíce na 3 tisíce. Ve srovnání se situací v České republice se jedná o příznivý dlouhodobý vývoj.
Ve věkových skupinách dětí a mladistvých navštěvujících mateřské, základní a střední školy budou za sebou následovat dvě vlny: (1) v současnosti již klesající počet studentů v ročnících vstupujících na střední školy se bude ještě několik let snižovat; (2) současně v posledních třech letech roste počet žáků vstupujících na základní školy (v nejmladší věkové skupině dětí s potřebou mateřských škol je tento nárůst patrný již několik let a brzy se zastaví) a tato vlna bude postupně přecházet na střední školy. Po odeznění této druhé vlny se bude počet dětí ve všech věkových skupinách postupně mírně snižovat, se zpožděním vždy v následující věkové skupině.
