Kopřivnice (dam) - Před šestnácti lety začal Radim Kuboš na okraji Kopřivnice budovat jezdecký areál, dnes známý jako Bubla City Ranch. Teď, jak tvrdí, mu hrozí, že bude muset své podnikání ukončit, neboť část pozemku, který si v roce 1998 od města pronajal, je v soukromých rukou a majitelé chtějí, aby jej do konce tohoto měsíce vyklidil. Kuboš ovšem viní radnici, že jeho investici neochránila, a žádá po ní dvouapůlmilionovou náhradu škody.
Celý problém vznikl pravděpodobně před léty duplicitním zápisem vlastnictví na katastrálním úřadu. Město tedy v roce 1998 pronajalo i část pozemku, který se o pět let později ukázal být dodatečně dohledaným dědictvím soukromé osoby. „Je to samozřejmě problém, nicméně město postupovalo v dobré víře a na základě všech v té době dostupných dokladů správně. Když pozemek pronajalo, nepochybilo. Pokud došlo k chybě, tak na katastrálním úřadu a případné odškodnění by měl pan Kuboš žádat po státu,“ říká místostarosta Miroslav Kopečný. To, že se město necítí být za vzniklou situaci odpovědné a nehodlá žádné odškodnění vyplatit, vyplývá také z dopisu, který radnice adresovala Kubošovu právnímu zástupci.
Podnikatel ovšem situaci vidí jinak. „Já jsem si pozemek řádně pronajal, platil nájemné a dodržoval všechna ustanovení smlouvy. Vše, co jsem zde vybudoval, jsem postavil na základě povolení. Chyba určitě není na mé straně a mým partnerem v tomto nájemním vztahu je město. Proto se právě na něj obracím s požadavkem odškodnění,“ říká Radim Kuboš, provozovatel jezdeckého areálu. Ten prý radnici písemně vyzval, aby situaci řešila, a ta to měla písemně přislíbit. Nepodnikla prý ale žádné kroky. Podle Kubošových slov mělo město jednat ve chvíli, kdy se problém s duplicitním zápisem vlastnictví objevil, a jednat například o výměně pozemku za jiný. Tím, že to neudělalo nebo nehledalo jiné řešení, prý dostatečně neochránilo jeho investice.
Pozemek, o který se jedná, tvoří jen určitou část současné rozlohy Bubla City Ranche. Pás země, který by ale měl Kuboš vyklidit, podle jeho slov zasahuje do velké části kolbiště a pastviny.
„Pokud nebudu mít koně kde pást a kolbiště, kde bych je mohl trénovat, je to pro mě likvidační. Chov koní je specifická, dlouhodobá a intenzivní práce. Patnáct let se jí denně věnuji a teď by všechno přišlo nazmar,“ říká Kuboš. Dva a půl milionu, které požaduje, jsou prý pouze prostředky, které investoval, kromě stavby kolbiště také do inženýrských sítí nebo vybudování studny.
Protistranou uváděnou výši investic radnice zpochybňuje. Na předmětném pozemku je dle zjištění jejích pracovníků umístěna pouze dřevěná ohrada a několik přístřešků nepodléhajících stavebnímu ohlášení. Provozovateli ranče prý navíc nic nebrání ve využívání zbývajícího pozemku, na kterém je umístěna převážná část jezdeckého areálu.
Kuboš dle svých slov na vyplacení odškodného netrvá. „Já chci jen pokračovat v tom, co jsem tady začal. Pokud mi to bude umožněno, o žádné peníze nestojím,“ tvrdí Kuboš.
Vzdát svůj boj ovšem nehodlá, stejně tak jako odmítá likvidovat stavby stojící na pozemku, který by měl už za pár dní být podle přání nových majitelů volný.
„Pokud se nenajde řešení a nedohodneme se, obrátím se zřejmě na soud a ombudsmana,“ říká Radim Kuboš, který je přesvědčen, že právo je na jeho straně.