Sice krátkou, ale o to údernější debatu vyvolala nedávno na webovém diskuzním fóru krátká zmínka na hlavní stránce města. V oddíle věnovaném připomínkám událostí ze života letos šedesátileté Kopřivnice před několik týdny stálo, že v březnu 1955 podepsali všichni obyvatelé města protest proti atomové válce a válce vůbec. Názory se různí: od smířlivého “taková už byla doba”, až po odmítnutí zprávy jako výmyslu propagandy.



Není ani tak důležité, zdali tehdy mezi lidmi skutečně koloval papír, na který každý včetně nemluvňat připojil svůj podpis, či jej dospělí víceméně povinně stvrzovali na pracovištích. Podstatné je, jak se k této informaci ve světle zkušeností s bývalým režimem postavit. Kdo si pamatuje první polistopadové uvedení seriálu Třicet případů majora Zemana, zajisté ví, o čem je řeč. Vysílání na veřejnoprávní obrazovce ale doprovázela vysvětlující kampaň. Na malé místní si ji lze sice hůře představit, spoléhat se ovšem na to, že lidé dokáží zcela “holou” zprávu dešifrovat a zasadit do dobového kontextu, ale také nemusí být to pravé.



Oslavy 60 let od povýšení Kopřivnice na město pomalu začínají. Svá první léta si prožila v době, kterou pamětníci prožívali zcela rozdílně, než jak na ni pohlížíme současnýma očima. Tehdejší oficiální zdroje je ale nutné brát s pořádně velkou rezervou. Protest proti válce je názorným příkladem - vně se demonstrovala touha po míru, uvnitř byla země ozbrojená až po zuby.



Michal Polášek