Kopřivnice (dam) – Přestože svah místní sjezdovky se z dálky ještě bělá sněhem, na místě jsou sněhové podmínky už zcela nevyhovující a sezona v lyžařském areálu na Červeném kameni skončila ve čtvrtek 2. března. Ve srovnání s loňskou, vysloveně tragickou sezonou trvající pouhých 19 dnů, byla ta letošní víc než dvojnásobně delší, i tak ale s pětačtyřiceti dny, kdy byla sjezdovka v provozu, patří spíše k podprůměru. Například ve vydařené sezoně 2009-2010 se na Červeném kameni lyžovalo víc než 90 dnů. V době od 16. ledna do 2. března využilo služeb areálu 2 185 lyžařů, kromě toho proběhlo na sjezdovce také pět lyžařských kurzů základních škol, tradiční Lyžařská škola Sluníčko z DDM a na svahu trénovali členové místního Ski klubu.
Zdejší lyžařský areál je podle ředitele provozující Správy sportovišť Kopřivnice Milana Gilara díky své nadmořské výšce zcela závislý na technickém sněhu. Problém je doba, za kterou se podaří zhruba 750 metrů dlouhou sjezdovou trať zasněžit.
„Udává se, že zasněžení lyžařského areálu by mělo trvat zhruba 72 hodin. My jsme začali se zasněžováním 15. prosince a otevřít jsme mohli až 16. ledna, tedy ne po třech dnech, ale po měsíci,“ říká Milan Gilar.
Důvodem je podle něj nejen nedostatečné množství zařízení, ale především množství a teplota vody využitelná pro zasněžování.
„Bereme vodu z vodojemu, která jde do děl o teplotě 8-9 °C a aby se z ní v rozprachu vytvořil sníh, potřebujeme teploty aspoň - 5°C. Kdyby byla voda vychlazená z nějaké venkovní nádrže nebo dochlazená přídavným chladičem a měla teplotu okolo 3 °C, můžeme vyrábět sníh i při teplotách okolo bodu mrazu, teď ale bohužel musíme čekat, až teplota klesne o dost níž,“ vysvětluje Milan Gilar.
Na efektivní zasněžování plochy současné sjezdovky by podle jeho slov bylo potřeba 8-10 sněžných děl, místní lyžařský areál disponuje pouze třemi. „Do toho se potýkáme s technickými problémy. Děla jsou sice v dobrém stavu, ale čerpadla, rozvody vody a elektroinstalace nejsou v ideální kondici, a tak se nevyhneme ani poruchám, které nás v zasněžování dále brzdí,“ doplnil Gilar.
Správa sportovišť hledá cesty, jak situaci na sjezdovce zlepšit a sezonu co možná nejvíce prodloužit. Nebude to prý ale možné bez investic v řádech desítek milionů korun. „V loňském roce jsme si nechali zpracovat návrh nového zasněžování. Pokud bychom chtěli zasněžovat od parkoviště a prodloužit sjezdovku minimálně po někdejší ‘slavobránu’, pohybují se odhady nákladů okolo 23 milionů korun,“ uvedl Gilar. Tyto peníze by navíc vyřešily pouze zasněžování, výměna spodního i horního vleku by pak stála dalších asi 18 milionů korun. Navíc k možnosti zisku dotace na takovou investici je ředitel Správy sportovišť poměrně skeptický. „V aktuálním seznamu projektů podpořených z dotačního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy není jediný lyžařský areál. Panuje názor, že po republice je vleků dost. A i když Beskydy s jediným skutečně kvalitním lyžařským střediskem jsou v tomto ohledu spíš popelkou, není vůle tyto investice podporovat,“ doplnil Gilar.
