Zájem o vozy zn. Tatra roste rychleji, než vedení firmy plánovalo. Další zvýšení produkce brání například nedostatečné kapacity strojního obrábění.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Ačkoliv aktuální rok 2022 je v mnoha ohledech označován za rok krizový, automobilka Tatra Trucks jej už dva měsíce před koncem označuje za rok jednoznačně úspěšný. Firmě se podle slov jejího generálního ředitele Pavla Lazara daří vypořádávat se s negativními vlivy, roste produkce, objem prodeje i obrat.
Tatra letos vyrobí zhruba 1 410 automobilů a její obrat se bude pohybovat okolo 7,5 miliardy korun. Vloni přitom jako úspěch prezentovala produkci 1 277 aut a podle ředitele Lazara by firma našla odbyt i pro vyšší produkci, v tuto chvíli ale naráží na své kapacity. „Limitem našeho podnikání je nyní skutečně realizovatelný objem strojního obrábění a montáže. Intenzivně řešíme rovněž problémy s nákupem některých materiálů a komponentů. Mnozí dodavatelé nedodržují opakovaně své zakázky. Je to obrovská obtíž, nemůžeme totiž dokonale plánovat výrobu,“ říká Pavel Lazar. Tatra Trucks podle jeho slov pracuje na svém růstovém potenciálu. V letošním roce investovala nejen do nových výrobních technologií, ale své síly napřela i do náboru nových zaměstnanců napříč profesemi. Tento proces má pokračovat i v příštím roce. Díky tomu může Tatra pro rok 2023 operovat ve svých podnikatelských plánech s produkcí 1 700 vozidel. Křivka produkce a prodejů Tatry stoupá dokonce rychleji, než si management firmy představoval. „Když jsme začali pracovat na firemní strategii pro další období, řekli jsme si, že za pět let bychom z tehdejší úrovně 1 100 – 1 200 tater chtěli být na 1 500 kusech. Utekl rok a my už na této úrovni skoro jsme,“ pochvaluje si ředitel Lazar.
Tatra podle jeho slov má v tuto chvíli kontrakty na úrovni 1 500 kusů a cílí už na 2 000, případně 2 200 vozidel ročně.
Výhled pro příští rok je prý rovněž velmi pozitivní. Už nyní má automobilka kontrakty pro další období v hodnotě zhruba 8 miliard korun, což znamená, že pro příští rok má své produkční kapacity už v podstatě obsazené.
Dobrá kondice Tatry by mohla být spojována s aktuální bezpečnostní situací ve světě. Podle Pavla Lazara by to byl příliš zjednodušený pohled. „Nejsme zbrojařská firma. Jsme výrobce automobilů a máme zákazníkům co nabídnout jak v civilním, tak v obranném sektoru. Poměr civilních a vojenských prodejů je dlouhodobě v rovnováze zhruba 50:50 s výchylkou okolo pěti procent na tu či onu stranu,“ uvedl Pavel Lazar. Ten odmítl, že by firma nějak významně profitovala z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Největší aktuální zbrojní kontrakt na 876 vozidel pro belgickou armádu se začal připravovat už před několika lety, tedy dlouho před vypuknutím války v Evropě. S tou naopak souvisí zakázka na dodávku 209 valníků a 80 hákových nakladačů, jejichž pořízením chce svou akceschopnost posílit tuzemské vojsko. Ještě do konce letošního roku by Tatra měla dodat dvě stovky valníků, zbytek kontraktu pak bude plnit v dalších letech.
„Tento projekt se rodil ve velmi zkrácené době, ale byly dodrženy veškeré postupy výběrových řízení. Nejkratší doba, za kterou se podobný kontrakt dá připravit, je prý 534 dnů. U nás jsme to zvládli během tři a půl měsíce. Na konci srpna byla podepsána smlouva a hned začala realizace a většina této zakázky bude hotova v horizontu čtyř měsíců, což je v době, kdy automobilky mají běžně roční čekací lhůtu na své produkty, něco zcela mimořádného,“ pochlubil se Pavel Lazar.
Válka navíc měla na Tatru i negativní dopady. Hned v únoru Tatra reagovala na sankce uvalené evropskými státy a zastavila obchodování s Ruskem, kam ročně prodávala několik desítek vozů. Pro některé již vyrobené vozy, které neplní evropské certifikace, tak musela hledat nové zákazníky na trzích, kde neplatí tak přísné regulace jako v Evropské unii.
