Kopřivnice (dam) – Problémy se státní maturitou se nevyhnuly ani místní střední škole. Problémům s příliš těžkými testy z matematiky se zdejší maturanti vyhnuli díky tomu, že ani jeden ze studentů letošních čtvrtých ročníků si nezvolil vyšší obtížnost maturity. Těžkosti se ovšem naplno projevily v diskutabilním hodnocení slohových prací v cizích jazycích a především v češtině. Část letošních úspěšných maturantů zdejší školy dokonce uvažovala, že bude na protest proti systému hodnocení bojkotovat slavnostní předávání maturitních vysvědčení. To se sice nakonec nestalo, ale hořkost zůstává.
„Při hodnocení písemných prací docházelo k nepochopitelným excesům. Máme případ, kdy student absolvoval maturitu se samými jedničkami, ale z písemné práce z češtiny dostal nedostatečnou. Jde přitom o výborného studenta, který po celou dobu studia dosahoval dobrých výsledků,“ uvedl příklad ředitel zdejší střední školy Jan Pavelka. Podle jeho slov právě sloh tohoto studenta analyzovali také zdejší zkušení češtináři, a tak přísné hodnocení prý beze zbytku odmítli.
„Hodnotitelé Cermatu studentům nejčastěji vytýkali nedodržení zadaného slohového útvaru. To je ale téma k polemice. V řadě případů nejde objektivně a zcela přesně určit hranice jednotlivých slohových žánrů,“ tvrdí Pavelka. Hodnocení maturitních písemných prací se tak paradoxně zadrhlo na subjektivitě, kterou mělo z hodnocení studentů eliminovat. V médiích se objevují případy, kdy jednu slohovou práci několik proškolených hodnotitelů obodovalo zcela jinak, a to dokonce v rozpětí známek 1 až 5.
„To je samozřejmě nepřijatelná míra subjektivity,“ zlobí se Pavelka a spolu s ním také další ředitelé středních škol, jde totiž o celonárodní problém. Vloni, kdy státní maturity proběhly v premiéře, se prý podobné problémy neobjevily.
„Samozřejmě, že byly nějaké mouchy, ale byly to spíš problémy technického rázu, které byly snadno řešitelné,“ říká Jan Pavelka, který loňské maturity sledoval jako maturitní komisař na Gymnáziu v Novém Jičíně. Vloni však hodnocení písemných prací probíhalo přímo na jednotlivých školách a ne centrálně jako letos.
Učitelé ale způsobu hodnocení maturitních písemek vytýkají i další věci. Příliš velký důraz byl prý například kladen na rozsah. Studenti museli svůj text napsat na určitý počet slov. Psali ovšem rukou na papír, a tak mnozí místo přemýšlení nad tématem ztráceli čas počítáním slov, která už napsali. Navíc poznámka hodnotitele prý často maturanta zcela dehonestovala. „Objevovaly se tam výrazové prostředky jako třeba ubohá slovní zásoba. Pokud se něco někomu nepovede, dá se to jistě sdělit i jinak,“ říká ředitel školy Pavelka. Navíc pouhé konstatování o nedodržení zadaného útvaru studentovi nedává informaci o tom, kde udělal chybu, které by se měl při případném opakování zkoušky vyvarovat.
Ředitel Jan Pavelka podle svých slov doufal, že problémy, které provázely letošní státní maturity, se jeho škole vyhnou. „Bylo to samozřejmě trochu naivní. Byl by zázrak. kdyby se na tak velké škole, jako je ta naše, nic nestalo,“ přiznal svůj nemírný optimismus Jan Pavelka. Podle jeho slov se objevily další problémy se státní maturitou v podání Cermatu. Například přehozená jména třídních učitelů na maturitních vysvědčeních, ale třeba i chybné výsledky, podle kterých neměl odmaturovat student, který ve skutečnosti u zkoušky uspěl, a až on sám nesrovnalost odhalil.
Na kopřivnické střední škole a maturitních oborech učiliště letos skládalo maturitní zkoušky190 studentů. Neúspěšných bylo devětadvacet. Podle informací ředitele Pavelky se všichni studenti, kteří se svými písemnými pracemi neuspěli, odvolají proti verdiktu u krajského úřadu. Jen na kopřivnické škole jde o šest maturantů, přitom vloni úředníci řešili asi jen 45 odvolání ze středních škol celého kraje.
