Kopřivnice (cab) – Po dvou nedohraných sezonách si kopřivničtí hokejisté spolu s fanoušky mohli konečně vychutnat atmosféru play-off, dokonce s okresním rivalem Novým Jičínem. Samotný postup se při novém formátu soutěže podařil na poslední chvíli, bohužel semifinálovou sérii, ač jednotlivé zápasy byly vyrovnané, ovládl 4:1 soupeř. Nicméně třetí místo po základní části je nejlepším výsledkem Kopřivnice po opětovném postupu do druhé ligy. Trenér Jaroslav Kofroň proto hodnotí sezonu jako vydařenou, ve své pozici však v té následující už pokračovat nebude.
Jak byste zhodnotil uplynulou sezonu?
Sezona byla hodně vyrovnaná. Do posledního kola nebylo jasné, kdo postoupí do play-off, a také nebylo dlouho rozhodnuté, kdo bude hrát o udržení. Nám se nedařilo v první půlce soutěže pravidelně bodovat, a nevypadalo to s námi moc dobře. Naštěstí nám vyšel závěr a ten rozhodl o našem postupu do play-off, které jsme odehráli se ctí. Podle mě to byla dobrá sezona.
Jak moc se do jejího průběhu promítla nejistota, zda hráči nebudou pozitivní, a pak nakonec povinnost očkování?
Nemáme tak široký kádr a kromě zranění nás covid taky strašil. Měli jsme v hlavách loňskou sezonu, která byla zrušena. Všichni chtěli hrát a každý se bál přerušení. Pak přišlo povinné očkování všech hráčů. Přistoupili jsme k němu zodpovědně. Pár utkání jsme museli pro nemoc odložit, ale naštěstí jich nebylo moc. Sezona se dohrála, to bylo hlavní.
Před Vánoci jste byli až předposlední, po Novém roce jste však začali vyhrávat jedno utkání za druhým. Co bylo příčinou poklesu formy a co naopak toho, že jste se tak zvedli?
Na začátku se nám nedařilo. I když jsme nehráli špatně, nedokázali jsme pravidelně bodovat. Hlavně nás trápila koncovka. Občas jsme hráli moc složitě a z toho důvodu zbytečně chybovali. Samozřejmě, že jsme si zvykali na hru bez Petra Hromady (pozn. brankářská jednička Kopřivnice). To vše se změnilo kolem Vánoc a začali jsme bodovat. Závěr byl fakt super a zaslouženě jsme postoupili.
O účast ve vyřazovací části jste bojovali až téměř do konce základní části. Bylo to psychicky hodně náročné nebo vás to spíše motivovalo a hnalo dopředu?
Věděli jsme, že máme kvalitu, a nikdo nás vyloženě nepřehrál. I když jsme byli o krok zpět za ostatními, věřili jsme v postup. My hráli vlastně play-off už od ledna a vyšlo nám to.
Až v posledním utkání základní části se vlastně rozhodovalo o vašem soupeři v semifinále. Výhrou nad Žďárem nad Sázavou jste dostali Nový Jičín, přitom jste s ním měli v sezoně horší bilanci než s vítězem základní části Valašským Meziříčím. Předpokládám, že jste nechtěli připustit spekulace o nějakém vypuštění zápasu, když se vlastně ještě bojovalo o postup do play-off právě mezi Žďárem a Opavou?
Je to tak. Bylo dobré, že už jsme měli jistotu postupu. Řekli jsme si, že budeme hrát na 100 % a nic nevypustíme. Chtěli jsme být po základní části na třetím místě, což je nejlepší umístění za poslední dobu.
S Novým Jičínem pak byla všechna utkání, až na jedno, vyrovnaná. Není výsledek série 1:4 příliš krutý vzhledem k průběhu jednotlivých zápasů?
Konečný výsledek série je pro nás hodně krutý. I ten nešťastný zápas, který skončil 1:8, byl ze začátku vyrovnaný.
Co rozhodlo sérii?
Detaily. V těch byl soupeř úspěšnější. A taky koncovka, ta nás trápila od začátku sezony.
Jak jste byl spokojený s kádrem v průběhu sezony? Jaké byly přednosti a slabiny mužstva?
Kádr byl složen dobře. Bohužel nás brzdilo zranění a občas jsme museli dost improvizovat v sestavě. Je super, že tým je hodně vyrovnaný a každý může rozhodnout utkání. Kluci hrají pospolu. Ta týmovost je největší plus. V kabině je dobrá nálada. A minus? Občas schází větší trpělivost.
Jak byste celkově zhodnotil letošní kvalitu soutěže a její formát?
Letošní ročník byl hodně kvalitní. Většina utkání byla hodně vyrovnaná. Každý mohl porazit každého a naopak. Podle mě by se měla soutěž rozšířit na deset účastníků a mělo by se hrát tak jako v minulých ročnících předkolo play-off.
Který tým vás třeba překvapil, proti kterému se vám nehrálo dobře a který vám naopak seděl nejvíce?
Nejvíce mě překvapilo Velké Meziříčí a asi Kometa nám nadělala nejvíc starostí.
Jak je to s vaším pokračováním u týmu?
Je čas na změnu, a proto jsem se rozhodl skončit. Hned po posledním utkání jsem to týmu oznámil a s hráči se rozloučil.
Budete se nějakým způsobem nadále podílet na chodu klubu, nebo si už budete užívat hokeje jen jako divák?
Mé rozhodnutí je ještě čerstvé. Zatím nemám žádnou nabídku z klubu ani od někoho jiného. Nechávám tomu volný průběh. Samozřejmě že budu kluky sledovat a budu jim držet palce.
