Ing. Miroslav Kopečný, Ivan Telařík, Mgr. Jiří Novák

Reakce na příspěvek zastupitele Ivana Telaříka Radnice nebo Kocourkov? 21. 6. 2012

Projekt, o kterém pan zastupitel Telařík ve svém článku hovoří, se oficiálně jmenuje „Zkvalitnění infrastruktury vzdělávání v ZŠ dr. M. Horákové v Kopřivnici“ Jeho předmětem nebylo vybavení dvou učeben, jak zmiňuje, nýbrž rekonstrukce elektroinstalace ve třech pavilonech školy a modernizace a vybavení speciálních učeben.

Pokud by pan Telařík nechtěl jen neustále očerňovat práci radnice a vytvářet fámy, tak tyto údaje mohl lehce získat z webu města. Rovněž se o projektu mohl více dovědět z médií a nikdo mu nebránil, aby se o rozsahu provedených prací informoval na odboru rozvoje města.

Zhotovitelem akce byla společnost GEDOS Nový Jičín, vzešlá z výběrového řízení, které bylo realizováno v režimu otevřeného řízení. Protokol hodnocení nabídek byl ihned po jeho ukončení zveřejněn na webu města a lze jej tam dohledat v archivu zakázek dodnes.

Konečná hodnota stavebních prací a dodávky vybavení učeben byla 6 438 956 Kč. Z toho kompletní rekonstrukce elektroinstalace v pavilonu B, D a zrcadlovém sále v pavilonu A stála 4 501 522,- Kč a vybavení učeben 1 916 444,- Kč. Součástí díla bylo i zhotovení projektové dokumentace skutečného stavu provedeného díla za 21 000,- Kč.

V rámci projektu byla upravena a dovybavena učebna chemie za 499 096,- Kč. Modernizace učebny fyziky přišla na 516 656,- Kč, zrcadlový sál na 360 354,- Kč, školní knihovna na 278 706 Kč a multimediální učebna stála 237 623 Kč.

Tedy ne ve dvou, jak uvádí pan Telařík, ale v pěti učebnách není kosmická technologie za 6,5 mil. Kč, ale standardní vybavení za 1,9 mil. Kč. Hlavní částí projektu byla právě rekonstrukce elektroinstalace, kterou by město v případě nezískání dotace bylo nuceno v plné výši uhradit ze svých zdrojů. Zejména původní málo výkonné osvětlení učeben bylo nutno vyměnit mimo jiné i pro to, že to bylo požadováno Krajskou hygienickou stanicí.

Bez toho, aby projekt zahrnoval nejen rekonstrukci elektroinstalace, ale i zkvalitnění vybavení učeben, by projekt byl nedotovatelný dle podmínek Regionálního operačního programu.

Miroslav Kopečný



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.





Radnice nebo Kocourkov?

(Pokračování příště)

Opoziční zastupitelé mají za povinnost kontrolu vládnoucí koalice a ne zametat stopy jejich neprůhledných machinací. Jako člena Kontrolního výboru mě starosta Ing. Jalůvka požádal, abych se před podáním trestního oznámení nejdříve pokusil o vyřešení rozporu jednáním s příslušnými orgány města. Ani mi není příjemné neustále podávání těchto oznámení, avšak když jsou vyčerpány všechny možnosti dohody, tak nezbývá jiné řešení. V popsaném případě, když i předseda Kontrolního výboru Mgr. Hof brání kontrole účelnosti vynaložených prostředků, tak nezbývá jiný způsob, jak vyvolat kontrolu. Naštěstí komunální zástupci voličů (kromě výjimek) nemají doživotní imunitu, a tak podání trestního oznámení je možnost, jak se domoci kontroly, kterou by jinak vládnoucí koalice, dnes i s přispěním opozičních „přeběhlíků“, nikdy nedopustila.

Dalším z případů, kdy rada města mrhá veřejnými prostředky, je podepsání dodatku smlouvy s firmou provádějící rekonstrukci ulice Štramberské. Tímto dodatkem byla navýšena původní cena o 408 652,80 Kč. Navýšení bylo zdůvodněno potřebou uložit vybouranou dlažbu do palet a tyto uskladnit v areálu bývalé školy Náměstí. Toto uskladnění by bylo možno pochopit, při zpracování kalkulace za rekonstrukci ulice Štramberské se zřejmě nepočítalo se skutečností, že volně ložený materiál by se nedočkal na svém místě doby, kdy by měl být znovu použit. Otázkou je suma oněch 408 652,80 Kč. Zde opět prostor pro kontrolní výbor, který by měl prověřit přiměřenost ceny k provedenému dílu. Již předem však lze předjímat, že k tomuto kroku nebude dostatečná vůle. Kdyby se ale našla, tak se určitě příslušná místa dodavatele a objednavatele zaštítí obvyklým zdůvodněním, že se jedná o obchodní tajemství. Takto se maskuje většina korupčních jednání na všech úrovních státní správy. Dalším z otazníků tohoto dodatku je způsob realizace, kdy provádějící firma neprovedla tyto práce svými kmenovými pracovníky ale najatými silami. Tento způsob, obecně používaný, umožňuje firmě, která získala veřejnou zakázku, bezpracný zisk, neboť z fakturované ceny vyplatí subdodavateli jen část. Tento bezpracný zisk si pak obvykle rozdělí se zadavatelem.

(Text rozdělen, pokračování příště)

Ivan Telařík

člen Zastupitelstva města Kopřivnice



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.





Sofiina volba

Před rokem nás městská rada v Kopřivnických novinách 3/2011 informovala, že připravované výběrové řízení na provozovatele komunálních služeb má za úkol zpřehlednit smluvní vztah s firmou Slumeko a předejít tak případnému právnímu napadení. Upozornil jsem radu, že vypsáním soutěže na všechny činnosti dohromady může firma Slumeko také skončit.

Přesto bylo vypsáno výběrové řízení v hodnotě cca 200 miliónu na firmu, která bude na území města Kopřivnice včetně jeho místních částí provádět tyto práce: údržbu místních komunikací, zeleně, čištění vozovek, chodníků, kanalizací, opravy veřejného osvětlení, místního rozhlasu, provozování hřbitovů, nakládání s komunálním odpadem atd. Základním hodnotícím kritériem byla cena. Přihlásilo se pět firem. Soutěž proběhla a nyní se čeká na výrok komise. A jak si štěbetají vrabci na střeše, firma Slumeko neuspěla. Rada, která se rozhodla pro tuto, podle mne nejhorší variantu, postavila sama sebe před Sofiino dilema. Ať se po uskutečněném výběrovém řízení rozhodne jakkoliv, bude to rozhodnutí špatné. Rada nabídla trh a vlastní firmu si ponechala. Je to podobné rozhodnutí jako ševce z filmu „Pyšná princezna“, který si myslel, že ho krásné šaty uživí samy. Škoda, existovaly minimálně čtyři lepší řešení. Jedno z nich, rovnou prodat firmu jako celek a město by získalo nemalé prostředky jistě v desítkách milionů do městského rozpočtu. Ještě že se rada města brání zřízení majetkového výboru, kde by mohla získat dobrou radu zadarmo.

Teď má dvojí možnost rozhodnutí:

- buď tyto práce předá vítězné firmě a městu zůstane firma, která má lidi, stroje, ale minimum práce a bude čekat na to, kdo mu za ni co dá, pokud ji nezruší nebo nezmenší (což znamená propouštění, vyplácení odstupného atd.),

- nebo zruší výběrové řízení a 300 000,- Kč za právnickou firmu a náklady na roční práce spojené s přípravou soutěže vyhodí oknem a vystaví město riziku soudních pří s ostatními účastníky.

(Viz zrušené výběrové řízení na provozování KDK, které nás stálo více jak 650 000,- Kč.)

Třetí možnost snad nějaký zázrak.

Nelehké rozhodnutí.

Jiří Novák



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.