Vyjádření k žádosti o provedení kontrolního dne

Na mou žádost o umožnění účasti na kontrolním dni rekonstrukce Ringhofferovy vily se mi od starosty města dostalo odpovědi, kterou pro informaci občanů v plném rozsahu zveřejňuji.

Vážený pane Telaříku,

Vaší žádosti nelze vyhovět, protože nemá oporu v zákoně. Pro bližší vysvětlení připojuji níže vymezení zákonného rozsahu výkonu funkce zastupitele a z něj plynoucí práva a povinnosti. Zdůrazňuji, že zastupitel je při výkonu své funkce povolán pouze k tomu, k čemu jej pověřilo zastupitelstvo, anebo k tomu, co mu plyne přímo ze zákona. Není tak možné, aby si sám a zcela individuálně určoval rozsah výkonu funkce, a to jak z hlediska věcného, tak časového.

V zásadě lze shrnout, že rozsah výkonu funkce zastupitele upravuje zákon o obcích ve svých třech ustanoveních:

- v § 69 odst. 2, který upravuje slib zastupitele, jehož složení je předpokladem pro započetí s výkonem mandátu zastupitele tak, že klade důraz na výkon funkce svědomitým způsobem, v zájmu obce a jejích občanů a v intencích Ústavy a zákonů České republiky,

- v § 83 odst. 1, který vypočítává povinnosti zastupitele tak, že zastupitel je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce a

- v § 82, který vypočítává práva zastupitele při výkonu funkce:

o předkládat zastupitelstvu, radě, výborům a komisím návrhy na projednání,

o vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu, radní, předsedy výborů, statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila,

o požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce.

A při respektování jedné z nejdůležitějších zásad veřejného práva - totiž, že je umožněno jen to, co zákon výslovně připouští, musím zdůraznit, že právě tato ustanovení není možné při výkonu veřejných funkcí překračovat, libovolně rozšiřovat anebo zcela obcházet.

Jestliže tedy ve svém podání žádáte o účast všech zastupitelů, kteří zcela libovolně projeví svůj zájem, na kontrolním dnu (usuzuji, že máte na mysli kontrolu provádění staveb dle stavebního zákona), musím Vám sdělit, že toto oprávnění zastupitelům nepřísluší, zákon jim nedává postavení osob oprávněných vstupovat na staveniště ani provádět zde jakékoliv úkony v souladu se stavebním právem.

V případě kontroly provádění staveb je totiž osobou oprávněnou na místě kontrolovat průběh stavby a její odborné vedení dle stavebního zákona vlastník-stavebník (v tomto případě osoba oprávněná za město vystupovat ve věcech technických) nebo jako jeho zástupce stavbyvedoucí, který je ve většině případů zaměstnancem zhotovitele (třetí osoba, která nemá žádný vztah k zastupitelům města).

Kontrolní prohlídky pak zajišťuje stavební úřad, kdy prověřuje zejména dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, kontroluje stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí nebo zda jsou prováděny předepsané zkoušky.

Kontrola provádění staveb je tak zajišťována řadou kontrolních mechanismů daných a přesně definovaných přímo stavebním zákonem, a to mimo vnitřní kontrolní mechanismy obce. Provádění kontroly nad tento rámec vnitřními kontrolními orgány obce překračuje pravomoci stanovené zákonem a není tak legitimní.

Kontrolu z pozice kontrolních orgánů města (vykonávanou zpravidla výbory) lze obecně připustit, ovšem pouze a výhradně za dodržení podmínek daných zákonem o obcích, a to nikoliv libovolně, ale buď na základě výslovného pověření zastupitelstvem města (dále jen „zastupitelstvo“) anebo v rámci zákonného zmocnění dle § 119 zákona o obcích:

- kontrolovat plnění usnesení rady a zastupitelstva a dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti (kontrolní výbor),

- kontrolovat hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce (finanční výbor).

Zdůrazňuji, že zde hovoříme o výborech, a nikoliv o jejich jednotlivých členech. Tito mohou vystupovat jako členové kontrolní skupiny či výboru jako celku, ale nikoliv samostatně. Ani výbory nejsou samostatnými orgány obce, ale jsou poradní, iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva, které plní především úkoly, jimiž je zastupitelstvo výslovně pověřilo, a nikoliv úkoly zvolené si libovolně. Výbory se ze své činnosti odpovídají zastupitelstvu. V případě, že cítí potřebu určité konkrétní kontroly, předkládají zastupitelstvu plán kontrol zpravidla na nadcházející rok a závěrem tohoto období zase vyhodnocení těchto kontrol. Ke každé konkrétní kontrole však potřebují disponovat buď zákonným zmocněním nebo výslovným písemným pověřením zastupitelstva, které vymezuje předmět, objekt, rozsah a dobu kontroly. Výstupem z takové kontroly musí být zápis splňující zákonné náležitosti, který výbor předkládá zastupitelstvu (§ 119 odst. 4 a 5 zákona o obcích). Kontrolní činnost má charakter interní kontroly, která je prováděna v rámci obce a interních vztahů obecního aparátu a nelze ji provádět vůči subjektům stojícím mimo obec. Z účelu zřízení kontrolního výboru, potažmo z jemu zákonem stanovených úkolů, lze dovodit, že ani zastupitelstvo nemůže kontrolnímu výboru uložit kontrolu subjektů stojících mimo obec (např. zhotovitele) a tato kompetence výboru neplyne ani ze zákonného zmocnění.

Výbory v podstatě plní funkci sběru příslušných informací a jejich analyzování pro zastupitelstvo (tzv. specifický monitoring). Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat popř. iniciovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží zastupitelstvu, jemuž výbory obstarají k příslušnému rozhodnutí podklady.

V zájmu zajištění potřebných podkladů jsou pak výbory oprávněny požadovat např. předložení potřebných dokladů (pokud se vztahují k předmětu kontroly), a to od orgánů či zaměstnanců města, resp. od zaměstnanců právnických osob či organizačních složek, které obec založila nebo zřídila, anebo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu, radní, předsedy výborů, statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila.

Kontrolní činnost výboru se tak omezuje pouze na činnost monitorovací, přičemž jediným výsledkem této činnosti může a musí být zápis s konstatováním případných nedostatků, který je určen zastupitelstvu tak, aby mohlo iniciovat nápravu.

Kontrola prováděná zastupitelem mimo výbor je dokonce výslovně omezena pouze na požadování informací, a to opět pouze od zaměstnanců zařazených do městského úřadu anebo od právnické osoby založené či zřízené městem (§ 82 písm. c) zákona o obcích).

Ing. Miroslav Kopečný, starosta

Ivan Telařík, člen ZM Kopřivnice



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.