Ivan Telařík

Všem občanům Kopřivnicka!



Jmenuji se Ivan Telařík a většina čtenářů těchto novin mě dobře zná. Od roku 2006 jsem členem Zastupitelstva města Kopřivnice. Někteří z vás mě mají za člověka, který šel do politiky s cílem pracovat ve prospěch města Kopřivnice a jeho občanů. Jiní jsou přesvědčeni, že jsem notorický stěžovatel, kterému se pořád něco nelíbí. Notorický stěžovatel, neboli kverulant, jsem také podle názoru současného vedení města Kopřivnice. Pokud tak nazývají člověka, který stejně jako já, je tvrdý patriot „Kopřivničan a tatrovák“, člověka, který už dvacet let poukazuje na všechny nepravosti, které kolem vidí, pak mě tak nazývají právem.



Je to téměř dvacet let, kdy jsem začal poukazovat, že u nás funguje systém „já na bráchu, brácha na mě“ a „po nás potopa“. Tatra Kopřivnice skončila, jak skončila, o práci přišlo tisíce lidí. Už jsem to v nějakém rozhovoru pro televizi přirovnal k tepně, na kterou se přisály pijavice, a dokud cítí, že je co krást, tak kradou. Konec Tatry je tragédie pro firmu, pro republiku, ale hlavně pro naše město. Tatra kdysi zaměstnávala patnáct tisíc lidí a každý rok vyráběla patnáct tisíc vozů. Způsob, kterým proběhla její privatizace, je doslova do nebe volající. Vozy poschovávané po stodolách v širokém okolí, všichni o tom věděli a policie, místo aby vyšetřila, kdo je tam dal a zajistila, aby se škoda zaplatila, dala od toho ruce pryč. A tak to jelo dál. Nikdo nebyl nikdy potrestán. Všichni politici nás vyzývají, zvláště když se blíží volby, abychom nebyli lhostejní k věcem veřejným. Každý z nás nejspíš cítí někde uvnitř sebe, že je povinností každého, když vidí nějakou nepravost, nahlásit ji a legitimně bránit trestné činnosti. Já pevně věřím, že v nás existuje pud sebezáchovy a ten že nám nedovolí vrátit se zase na zahrádky a na chatičky a uzavřít se ve svém soukromí, jak tomu bylo v období totality. Někde se tam zamknout a čekat až ta náprava věcí veřejných spadne sama z nebe. Nic není zadarmo. Každý z nás občanů musí veřejný majetek hlídat a bránit. Ano, zvolili jste si do vedení města lidi, od kterých očekáváte, že budou vaše město spravovat ve váš prospěch, že budou s majetkem města hospodařit tak, aby byl z něho co největší profit. Já jsem členem Zastupitelstva města Kopřivnice, které by se tak mělo chovat. Přesto vám říkám, jestli chcete, aby naše město prosperovalo, jestli chcete odstranit systém „já na bráchu, brácha na mě“ a „po nás potopa“, pak si ty, které jste zvolili, hlídejte. Úkolujte je, protože to jsou vaši zaměstnanci. Vy svými hlasy jste rozhodli o tom, kdo ve vedení města bude a je jenom na vás, abyste si uhlídali, jak bude s majetkem města nakládat. Každý z nás, když přijde domů, tak za sebou zamkne. Proč? Když nebudeme majetek města hlídat, je to, jako bychom nechali dveře dokořán tak, aby si každý mohl odnést, co chce.



Už jsem několikrát slyšel názor, že nezbývá než defenestrace, zkrátka, ti, kteří s majetkem města nechtějí nebo neumí hospodařit, vyhodit oknem. Pravda je taková, že kdyby mělo v Kopřivnici k defenestraci opravdu dojít, tak celé vedení města najdete v přízemí. Vyhodíte je oknem a oni se vám dveřmi vrátí. Tím by se nic nezměnilo. Změnit se něco dá jedině ve volbách.



Jsem rodilý Kopřivničan a na zdejším hřbitově leží řada lidí, které jsem osobně znal. Jsou tam i předkové naší rodiny. Někdy na ten hřbitov zajdu, čtu náhrobky a přemýšlím o lidech, kteří tady po sobě zanechali majetky. Zanechali je nám, abychom se o ně starali, přesvědčeni, že když ten majetek dokázal uživit je, uživí i nás. (Pokračování příště)



Ivan Telařík, člen zastupitelstva Hnutí NEZávislí