Zamyšlení nad Regionálním muzeem
(Pokračování z minulého čísla)
Obdobná situace je i v oblasti péče o tyto sbírky. Na konzervaci, restaurování a náležitou péči o inventář zděděný po našich předcích prostě nejsou peníze. Dle sdělení jednoho z pracovníků muzea nebyla dosud provedena inventarizace ani národopisných, geologických, archeologických a dalších sbírek. Uvedené sbírkové předměty nemají namnoze ani přidělená inventární čísla! Snad jedinou výjimkou je muzejní archiv zakladatele p. Emila Hanzelky, který má evidenci dokončenou a postupně je jeho obsah digitalizován. Chce-li však občan města, žák, student, badatel archivu využít, není šance pořídit ani kopii příslušné listiny, neb muzeum od svého znovuvzkříšení v roce 1990 nebylo schopno pořídit ani kopírku.
Jiným nešvarem je činnost v oblasti sbírkotvorné. Přinese-li občan města do muzea předmět či dokument archivní povahy, je mu sic poděkováno, ale doklad o převzetí většinou neobdrží (vlastní zkušenost). Něco jako „přírůstková kniha“ zde zřejmě asi ani neexistuje! Tudíž se může dárce pouze dohadovat, zda předmět skončí tam, kde má nebo zda s ním bude naloženo čistě dle svobodného rozhodnutí příslušného pracovníka muzea. Domnívám se, že přístup k těmto záležitostem se změnil již při odchodu z muzea takových lidí jako byli p. Rosenkranz, Tichánek, Marek, Monsport a dalších, kteří měli toto povolání jako koníček a do práce nechodili jen proto, aby si vydělali na živobytí.
Po svém opětovném nástupu do funkce (zřejmě po inspiraci vedením města) slíbil pan Kaválek konání pravidelných cyklů přednášek z různých oblastí historie a nejen historie, především zaměřené na město a jeho blízky region. Výsledek byl ten, že jediná a poslední takováto přednáška pro veřejnost byla od p. Tichánka před jeho odchodem ze zdejšího muzea. Od té doby vše uhaslo a opět nic! Sliby a pouze sliby pana ředitele! Či na to nemá dostatečně fundované pracovníky? Jistě, na rozdíl od vzpomenutého p. Rosenkranze, který byl a je snad největším odborníkem na automobily Tatra, pan současný ředitel neví o historii města i Tatry zřejmě nic. To však po něm nikdo nechce. Důležité je, že jde o schopného, či všeho schopného manažera!
Městu byla slibována také bohatá publikační činnost muzea. Opět zůstalo pouze u slibů. Vždyť naše Muzeum na Fojtství, které je zaměřeno na historii města, nemá doposud ani tištěného průvodce pro návštěvníky a turisty. A to vím, že jistý bývalý pracovník muzea takového průvodce k tisku připravil. Snad jediným počinem bylo vydání knihy pana Martina Janíka (taktéž bohužel již bývalého pracovníka muzea) „Tatra - autosalon“ v roce 2005. Je jen škoda, že si tohoto nadějného pracovníka muzeum neudrželo (zřejmě vzhledem k platu, který je v kopřivnickém muzejnictví snad nejnižší v této republice!) a který měl reálnou šanci nahradit největšího odborníka na „tatrovky“ výše zmíněného p. Karla Rosenkranze.
(Pokračování příště)
