K o p ř i v n i c e (hod) – Přikrmování zvěře v zimním období je povinností každého myslivce. Letos vzhledem k velké sněhové pokrývce chodí přikrmovat zvěř minimálně dvakrát týdně. K tomuto účelu jim slouží krmelce se zásobníky, do nichž si v létě uschovali především seno nebo sušené nezdřevnatělé výhonky měkkých dřevin a keřů vrby, olše, osiky, maliníku, kopřiv apod., tzv. letninu, na které si v době nedostatku potravy pochutnává zvěř. Obilniny a plevy dávají bažantům a koroptvím pod zásypy. „Každý myslivec musí během léta nasušit minimálně dva metráky sena. Někteří naši myslivci také pěstují pro sdružení dužnaté krmivo jako řepu, kapustu, topinambury a další plodiny, kterými v zimě přikrmujeme. Jen jadrné krmivo, což jsou obilniny, granule a léčebné směsi, kupujeme, kaštany a žaludy pro nás sbírají děti ve školách,“ upřesnil člen příborského mysliveckého sdružení Petr Černoch, kde berou myslivci krmivo pro zvěř.
Granule a oves se používají pro srnčí na počátku zimy, léčebné směsi smíchané se šrotem pak ke konci zimy, neboť obsahují léčiva, která mají u spárkaté zvěře zajistit po zimě odčervení trávicího ústrojí a připravit zvěř na přechod ze suché potravy na zelenou. Zvěř se jimi zbavuje veškerých vnitřních parazitů, které spořádá spolu s potravou v zimním období. „Účinnost těchto opatření se potvrdila před několika lety, kdy jsme prováděli sběr trusu na rozbor. Ze vzorků se dá taky stanovit, jak je zvěř nemocná. Podle toho lze pak předkládat určité vhodné druhy potravy při přikrmování,“ uvedl Černoch. Vůbec nejdůležitějším prvkem zimního přikrmování je kamenná sůl. Homole soli se ukládají na kůly tak, aby se k nim zvěř dostala. Pro trávení je sůl nenahraditelná.
Vzhledem k velké zimě dochází k úhynu zejména mladé srnčí zvěře. Zimu nepřežijí slabší, pozdě narozená srnčata, neboť se špatně pohybují ve vysokém sněhu, a nemohou se tak dostat k vodě, mnohdy ani ke krmivu. Dopad na stavy zvěře má i zimní pastva na polích řepky. V přirozených podmínkách a při plnění všech povinností myslivců lze úhyn zvěře chápat jako vliv zákonů přírody, kdy přežijí jen zdravé a silné kusy, populace se posiluje.
Lidé, chodící za odpočinkem a rekreací do lesa, by se neměli pohybovat mimo běžné turistické trasy a cesty v lese a také by neměli nechat volně pobíhat psy. Mohlo by dojít k vyplašení zvěře, která je zimou zesláblá a mohla by zbytečně uhynout. Pokud lidé při procházkách objeví uhynulou zvěř, bylo by dobré podat zprávu myslivcům nebo na městský či obecní úřad. „Musí se totiž zjistit, zda došlo k úhynu z důvodu vysílení nebo nemoci. Není vyloučeno, že bude zjištěn výskyt vztekliny, pak veterinární správa může předepsat provedení preventivních opatření, aby nedošlo k šíření nemoci. Jaký bude mít dopad letošní zima na stavy zvěře, zjistíme při jarním sčítání zvěře na konci února,“ dodal Černoch
