Největší proměnou prošlo celé západní křídlo. Opraveno bylo přibližně 1 500 metrů čtverečních plochy objektu, kompletně se vyměňují elektrické a další technické rozvody. Právě nové elektrické rozvody představují podle investora jednu z finančně nejnáročnějších částí celé obnovy. Konkrétní proinvestovanou částku si majitel Kasáren Pavel Paleček chce nechat pro sebe, ale do budovy prý už vložil zhruba stejnou částku, za kterou ji vloni koupil. „Překvapilo mě, že nám to jde rychleji, než jsem čekal. Nezasekli jsme se na žádném zásadním technickém problému, který by rekonstrukci zdržel,“ říká Pavel Paleček.

Tomu se daří naplňovat i jeho původní vizi a to, že objekt ze začátku 20. století bude znovu sloužit svému původnímu účelu – tedy ubytování továrních dělníků. Aktuálně obnovené prostory Kasáren obývají desítky zahraničních pracovníků zdejších firem. „Neprovozujeme klasickou ubytovnu. Nemáme recepci a není možné, aby přišel kdokoliv z ulice a ubytoval se. Spolupracujeme pouze s firmami Tatra Trucks, Tawesco a Brose a poskytujeme bydlení pro jejich zaměstnance,“ vysvětluje Paleček. Podle něj jde výhradně o pracovníky z Filipín, protože právě tuto skupinu zaměstnavatelé preferují a současně jde o komunitu, se kterou nejsou problémy.

„Probíhají pravidelné kontroly cizinecké policie i dalších úřadů a případné porušování pravidel se řeší okamžitě ve spolupráci se zaměstnavateli. Zatím jsme něco takového museli řešit jen ve dvou případech a šlo v podstatě o drobnosti, jako je kouření na pokoji,“ uvedl Paleček a jeho slova potvrzuje i městská policie, podle které dlouhodobě neregistruje žádné problémy v této lokalitě.

Zájem firem o ubytování je podle Palečka v současnosti tak velký, že další zájemce musí odmítat. Současně ale počítá s tím, že se situace může během několika let změnit. Proto už nyní při opravách připravuje technické rozvody tak, aby bylo možné prostory v budoucnu jednoduše přestavět na klasické byty. „Může se to stát nejdřív za pět a nejpozději za dvacet let, ale počítáme s tím a bydlení je to, co do tohoto domu patří,“ potvrzuje Pavel Paleček. Ten také potvrdil, že před létem skončila nabídka prostor před rekonstrukcí pro provozování umělecké činnosti a ukončeny byly i nájemní smlouvy s podnikateli, kteří v budově dlouhodobě provozovali svou činnost. „Měli jsme tady několik kapel a sochaře a důvod ukončení poskytování prostor je stejný jako u prodejny kol CykloArt a půjčovny lyžařského vybavení. Rekonstrukce postupuje tak rychle, že nemáme dostatek prostor pro skladování materiálu a navíc prostory v nájmu komplikovaly výměnu stupaček a další stavební práce,“ vysvětluje Paleček s tím, že pro širokou veřejnost zůstane do budoucna otevřená pouze herna Köstka. „Z té mám vekou radost a baví mě, že z herny s výherními automaty je herna pro děcka. Myslím si, že tím budova získala nové srdce,“ říká Paleček s tím, že je rád, že se nové vyhovující prostory rychle podařilo najít i provozovnám, které musely dostat výpověď.

Postupná revitalizace sto dvacet let starého objektu přináší i řadu překvapení. Některá jsou příjemná, jiná méně. K těm druhým patří zjištění, že když byla před sedmdesáti lety budova napojena na kanalizaci, někdo tehdy zapomněl vyvést odpojený septik. „Vyčerpat ji po takové době klasickým způsobem není možné, a tak teď musíme ručně „kýblovat“ žumpu z éry stalinismu,“ směje se Paleček. Radost naopak přinesl objev zazděné klenby v místech původního hlavního vstupu. Ta byla zřejmá už pouze na dobových plánech z roku 1907. Po jejím odkrytí se majiteli podařilo v Hamburku objevit historické vstupní dveře s obdobnými rozměry a půlkruhovým světlíkem i původními futry. „Dveře jsme koupili, nechali zrepasovat a pravděpodobně ještě během podzimu by mohly být nainstalovány na místo,“ popisuje Paleček další krok postupného návratu Kasáren k jejich historické podobě.

V následujícím období chce majitel Kasáren pokračovat především v technických opravách v interiéru a úpravách venkovních prostor. Připravuje rekonstrukci opěrné zdi podél České ulice, která se kvůli dřívějším nevhodným zásahům dostala do špatného stavu. Původní kameny chce využít znovu a zasadit je do nové gabionové konstrukce. Následovat mají úpravy dvora a pokračovat má obnova historických detailů objektu.

Podle Pavla Palečka je cílem zachránit hodnotnou historickou budovu a postupně jí vracet původní charakter. „Je to strašně krásný dům, který zatím podle mě většina lidí za krásný nepovažuje. Snažíme se odstranit všechny pozdější přístavby a ukázat, jak vypadal, když byl na začátku 20. století postaven pro dělníky tehdejší kopřivnické vagónky,“ uzavírá.