Kopřivnice (dam) – Prvomájové odpoledne mělo v kopřivnickém kině patřit přímému přenosu Faraonovy dcery. Vzhledem k tomu, že v současné situaci není možné realizovat přenos z moskevského Velkého divadla, dočkají se diváci místo rekonstrukce polozapomenutého baletu z devatenáctého stolení ikonického Labutího jezera.
Labutí jezero na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je pro širokou veřejnost v podstatě synonymem klasického baletu a minimálně úryvky z něj citované napříč kulturou viděl snad každý. Labutí jezero začátkem dubna oslavilo 154 let od své premiéry. Ikonický ruský balet paradoxně vychází z německého pohádkového příběhu a bez zajímavosti není ani skutečnost, že choreografem jeho premiérového uvedení byl Čech Václav Reisinger. I díky tomu, jak často je Labutí jezero uváděno, dočkalo se řady různých nastudovaní a zpracování. Samotný příběh princezny Odetty, zakleté čarodějem Rotbartem do podoby labutě, má řadu modifikací často. Nejčastěji se tvůrci rozhodují o tom, zda bílá a černá labuť v jejich verzi představení bude ztvárněna dvěma tanečnicemi, nebo půjde o dvojroli. Také samotný konec se mnohdy radikálně liší, v některých Odetta zemře z nešťastné lásky, v jiných nastudováních umírá i se svým milým, jinde princ porazí černokněžníka, zlomí jeho kletbu a příběh končí happy endem.
Představení, jehož záznam kopřivnické kino bude promítat od 17 hodin, je dílem legendárního ruského choreografa Jurije Grigoroviče. Ten dvojroli Odetty a Odilie svěřil primabaleríně Olze Smirnovové, prince Siegfrieda tančil italský tanečník Jacopo Tissi a čaroděje Jegor Geraščenko.
