Sbor Carmen ze Zábřehu na Moravě se na 20. ročníku zdejší přehlídky pěveckých sborů představil v symbolicky uvolněném duchu. Spolu s nimi vystoupily ještě další tři sbory.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Druhou dekádu v roli pořadatele Přehlídky pěveckých sborů završilo minulou sobotu Pěvecké sdružení Kopřivnice. Do sálu Katolického domu si místní pěvci pozvali nejen místní mladý sbor Gaudium, ale také sboristy ze Zábřehu na Moravě a Uherského Brodu.
Program dvacátého ročníku tradičně otvíralo domácí Pěvecké sdružení Kopřivnice. Jeho program se tentokrát vyhnul klasické hudbě a nabídl výběr úprav lidových písní i dalších melodií. Gaudium před publikum předstoupilo se sérií čtyř skladeb, jejichž volba konvenovala temperamentu souboru složeného ze žáků soukromé základní umělecké školy MIS music. Následný koncert členů pěveckého sboru Carmen kombinoval klasiku s uvolněnějším repertoárem. Lidé v sále si tak mohli poslechnout sbor z Beethovenovy Ódy na radost i Čarostřelce Carla Marii von Webera, ale taky si sami mohli zazpívat jamajský tradicionál Janie mama. Poslední z hostů sbor Dvořák z Uherského Brodu se místním představil hned ve dvou polohách. Úvodní dvě skladby přednesla komorní varianta sboru a pak posílený o další pěvce se sbor už prezentoval v plné síle, a to výběrem klasické muziky i lidových písní.
Přehlídka, která letos dovršila dvacátého pokračování, vznikla vlastně tak trochu samovolně. „Tehdy jsme hodně spolupracovali s různými sbory. V roce 1997 jsme ve zdejším kostele uváděli skladby Antonína Tučapského. Tehdy na naše pozvání v Kopřivnici vystupovaly také sbory ze Šternberka a Uherského Brodu. Následně jsme si řekli, že by bylo škoda něco takového neopakovat pravidelně,“ říká Pavel Altrichtr, sbormistr PSK, který byl před dvaceti lety uměleckým vedoucím zdejších pěvců. V následujících letech už v prostorách Katolického domu hostovalo zhruba 55 sborů ze všech koutů republiky, řada z nich se pak do Kopřivnice vracela opakovaně. „Dramaturgie přehlídky byla po celou dobu volná. Sbory si mohou postavit svůj program samy, nedáváme žádná žánrová ani jiná omezení. Také společné písně uvádíme jen výjimečně, je to organizačně náročné. Naposledy to bylo v roce 2004, když jsme si připomínali Rok české hudby, to jsme společně zpívali Smetanovu Píseň českou. Dobře si na to vzpomínám, zpěváci stáli až do půlky sálu,“ doplnila Eva Pajdlová, která Pěvecké družení Kopřivnice umělecky řídí dnes.
Dvacátý ročník přehlídky by si zasloužil početnější publikum, velkou část osazenstva sálu, možná i díky stavebním pracím ztíženému přístupu, totiž tvořili členové kvarteta vystupujících sborů.
