Přítomní se tak dozvěděli, že demence není přirozenou součástí stárnutí, ale důsledek určitého organického onemocnění mozku. Demencemi jsou Alzheimerova choroba, vaskulární, smíšená, toxická/alkoholová a další. Mezi varovné příznaky patří ztráta paměti, problémy s vykonáváním běžných činností, problémy s řečí, ztráta orientace v čase a prostoru a další. Jak poznamenala Veronika Raszková, zatímco v počínající mírné demenci mají lidé potíže s dorozumíváním, zapomínáním a dochází ke změně osobnosti, sobeckosti a sebestřednosti, ve středně pokročilé demenci se projevují poruchy úsudku, nekritičnost, neschopnost vykonávat běžné aktivity a dochází k prohlubování změn osobnosti. V pokročilé, těžké demenci dochází k poruchám příjmu potravy, nerozpoznávání blízkých osob, ztrátě schopnosti souvislé řeči, k úplné ztrátě soběstačnosti, k tělesnému a duševnímu chátrání až ke smrti. „Při komunikaci s nemocným je nutné zpomalit tempo, ujistit se, že mě slyší a vidí, ale především komunikovat tváří v tváří,“ konstatovala Veronika Raszková a upozornila na to, že i když staré lidi bereme jako malé děti, není tomu tak. Máme neustále myslet na to, že jsou do dospělí lidé, a i když vypadají, že nás nevnímají, opak je pravdou. I když třeba nerozumí úplně každému slovu, vnímají emoční zabarvení sdělení a vycítí naše emoce.

„Přednášející Veronika Raszková ze Slezské diakonie zaujala svým živým výkladem. Teorii doplňovala množstvím praktických ukázek a rad, jak s člověkem s demencí komunikovat,“ zhodnotila přednášku Pavla Žáčková, referentka odboru sociálních věcí, která pořádá cyklus pro pečující. Těch tentokrát přišlo do Ringhofferovy vily 17.